Systémová sociologie: Problém operacionalizace

ACTA UNIVERSITATIS CAROLINAE PHILOSOPHICA ET HISTORIC A MONOGRAPHIA CXL VII

-

1993

,

PROBLEM OPERACIONALIZACE

UNIVERZITA KARLOVA - PRAHA

Vt'd"dy r"""k,,,!'.:

dOl", "IIDI'. Eduanl lJrh:illd, ('S,

I{ cc c llwv ali :

doc, PhDr, IV'1Il Mucha. esc prof. Ph Dr. Miloslav Pctrusck. esc,

© doc. PhDr. 1m Burianck, esc., Pmha 19') \ ISSN

0567-8307

ISBN

80-7066-842-3

I'fctimluva

§2 §.1 §4 II 5 II 6 II 7 § 1\ §9 § 10

. ......................

Uvod:

§I -

.

.

TrndiclIl fe.�enf

...

. . ..

.

.-

N:imitky

-

Systemove dilema

-

Model

-

Altemativa?

.... .....

.

......... . .. ... .. .... ... .. ............ . ..... ... . ..... .. .. ... .........

rekapitulace .

.....

.

..

..... .......

. .. ..

.. ...

.

.........

.. ........... ....... ...

.

.

.

.. . ..................

.

'/

.......... ... ..... .

. .. . ..

....

.....

....

................... . .... . .............

.

. .

.. ....

.

.. . ............ ...... .. .. . ... . .......

.

.

.. ... . .

. ..

..... .......... . . . ..

.. ... ............. . .....

. .

.. ...

. .. . ..

.

. .

........ . ...... .. ... ... . ................ . ..................... ........ .... ...

Pragmatika: standartiizace a sekundimf analjza ............

.

. .

...... .......

Zaver: kapitulace?

Scznam z:ikladnf Iitcratury

..

....

. ...... .. . ... ..... . .

..

.. .................. . ............... .

.. ... .... . . . .

.... .. ... ..... .

.

... ..

.

.

. .. ...........

.....

. .. ...

.. .

. ... .. ........... .

.. .

. ....

.

... ........

...... .

...

. 2'1 .

4] 58

..... ..... ..............

.

...... . ........ . ... .

.. .

... ..... . .. . . .. ..... . .

. .... .............. . ........ . ... .

..

..

.

. . ...

.

. . ..

.

.

... .. ... . ..

.

..

. . . .... . . ..

111

. ... .... .. . ...

120

.. ..... ........ ......... ..............

. . . ......... .... .... . . .... ..

76 87 100

....... ... ..

.. . .....

. . . .. ... . .....

.

l)

Ih

.

. ... .. . ....... . ... . ..

...................................................................................................... .......................................

Aplikace -

..... . .. . . .. .

... . ... ...... .............. .... ..... .... ...... .... . . . .

. . . ..

...... .

Dynamika: ovefovanl ad ekvatnosti operacionalizace -

.

... ......... ............ ........ ..... .... ......... ............ .............. ....... .........................

................................... ....................... ..................... ....... ............................. 131

",,,like II bridge over lrollh"''' warn P.Sill/01J {� A f ;.0 lult�d

1'(umMLUVA

Jestlize autor pfimo

V

mizvu pnice reprodukuje tema knihy predehozf, I mel by tuto

okolnost komentovat. Vznika totiz podezi'enf, ze tu jde

0

pokus vyzdfmat z jednoho

lIlotivu treba eely sociologicky serial, anebo 0 klasieky n:lvrat pat:hatcle na mfsto cinu. Uvahy tohoto typu ostatne majf realny zaklad. Otazka uplatncnf systcmoveho pi'fstupu v sodologii dosahuje takove sfre i hloubky, ze pi'fmo vyzaduje n,ivraty, kriticke retro­ spektivy i dopliiovanf novych pohledu a zkusenostf. Vychaz(m z pi'esvt'di:enf. ze l1ektere me dosavadnf publikaee mnohe problemy pouze otv(raly a ze zde existujf zcela konkretnf dluhy, ba dokonce jednou jii dane a dosud nesplnene sliby. Moji snahu navazat na to, co bylo zhruba pi'ed devfti lety jen velmi predbezne a vfeemene neurcite systematizovano, posiluje pocit, ze po neodvratnem pusobenf dialektickych hlodavcu (presneji

mysf) pi'ece jen eosi pi'etrvalo. Systemove paradigma

pati'! v sociologii stale mezi nejvyraznejSf alternativy a ma sve vyznamne protagonisty (napl'. N. Luhmanna). Stale jsou ozivovany zakladnf otazky empiriekeho sociologickeho vyzkumu, tykajicf se zejmena vz,ahu kvantitativnfch a kvalitativnf ch metod, moznostf

a

omezeni "tradicnfch" setrenf tyou socialnfch pi'ehledu. Diskutuje se

0

standardizaci

promennych,o propojovanf datovych bazf, 0 budovanf databank a samozi'ejme i

0

pred­

pokladech vyuziti metod sekundarnf analYzy. ZaCfnajfef adepti oboru nezrfdka volajf po jasneji formulovane a pozitivnf koncepci proeesu operacionalizace, ktera by jim poskytla elementarnf orientaci pri pffprave vyzkumnych akef, nabidla konkretni kriteria pro rozhodovanf mezi ruznymi metodolo­ giekymi alternativami atd. Cas od casu je mozno vycftit urcity neklid v tom smeru, zda by jiz nebylo vhodne dohodnout se v sociologicke obci na ustalenych (standardnf ch)

zpusobeeh operacionalizace nekteryeh pojmu, zda jiz nedisponujeme dostacujfcf zkusenostf kaZdodenne zfskavanou v te nekoncfef rade znovu a znovu realizovanyeh vyzkumu vseho mozneho i nemozneho. Prave vyse uvedene otazky daly vzniknout teto praci. Monografieke zameren( studie vyzaduje, aby v uvodu byla podana rekapitulaee stavu problematiky. Tu je pak treba velenit do sirslno kontextu obeenejSfch metodologickych otazek. Nelze se pri tom obejft bez osvetlen( klasicke neopozitivistieke koneepee operacionalizaee. Zde budeme ovsem usilovat spiSe

0

vyklad jednotlivyeh problemu.

Vz.ipetf pi'ineseme prehled zakladnfch namitek vuei tradienfmu resenf, jak je formulo­ vala pi'edevSfm tzv. chiipajfcf, rozumejfcf neOO interpretativnf sociologie. Teprve pak , Burianek, J., Systemova sociologie? Problemy. pfedpoklady, perspektivy. Praha, UK 1984

7

muzclllc lI v a zova t

0

lIIoddov.inl SOLlca�lIdlll pohl.·.l1I 1I111'11I11h'1II

lik alternativ jeho pozitivnfho rdcnt v

nil\ lei

1.11(' ukM.clIlc Ilcko­ du\pnnc metodo­

olcvfcllL' a phllilhslll'\..Y

logie, integrujlcl kvalitativnf a kvantitativni pffstupy. Zrivazek praktickt;�ho viden! tematiky by se mel odrazit v uvah:kh 0 souvislostech mezi operacionalizacf, standardizacf a sekundarnf analyzou dat. Tfmto smerem by se meio vydat i zkoumanf urcite "dynamiky" problemu, ktera spocfva v permanentnfm provei'ovanf postUpll a vysledku operacionalizace v prubehu vyzkumu, zvh'iste pak ve fazi anulyzy a intcrpretace dat. Vyuzitf nekterych novych postupu analyzy dat ote­ vfni dalsi prostory v jcdnotlivych oblastcch sociologickeho badanl. Alespon nektere teze v pn1ci prezcntovant: by pfitolll Illely byt ilustrovany prfklady z vyzkumne praxe. V tom­ to smeru

mi jde i 0 zho(\noecni alcspoli zl om ku casu stniveneho nad empirickymi vy­

zkulllY vseho druhu. Pnice na tematu vstoupilado vskutku bouflivcho obd ob i , v neml. vystupovaly do po­ pfedi dozajista zaval.nejSf sociologicke ot;izky. I'oskytla mi mnohem VIC nel. prilel.itost k zuzitkovanf a k jistemu bilancovanl

me pf-cehozi vyzkumne a pedagogicke cinnosti­

chce prekrocit hranicc pouhe ucelnosti pr:kc kvalifikacnf

a

st,iva se v mnoha smerech

opmvdovyIII moslelll. Jesllil.l' jSl'1II svoji P"Cdl'lHlZI studii palo. It' v kill

sO l l vi slm l i

a

(J

SYS\(;1II0Vl;1lI pHstupu venoval svym uciteiUm,

pl'i 1l:lo pfddil()sli

IIlllnc pripomcnout ulohu, kterou hrajf

v miclliari 111(' pr;ice slmit'nli. Ttllo s l uti i l hych felly chlcl vcnovatjim, zvhiste tern nej­ lCpSIIll. Jc viiak 11:1 IIlls1l� podckov:11 VSClll clcnurn ukademicke obce, ktdf at benevo­

Icnlnlm P()SI B1a10ck,H.M.1r., Conceptualization and measurement in the social sciences, Sage, London.19M2. slr.13 " Tamtez, sir. 23 ,. Tamtez. str.25-27 25 Tamtcz. str.67

20

vych l'l1Ipiriekycil specifikad Vllllf prolllClIlIC

Z

(dislill"d

IIl'1H) tldill('/IlwlI.I'). lJdajllc I Icjd c 0 vysvctlo

jinyeh prolllcnnyeh (j ako

1I

B lalo c ka ), lIybr2 kazd:i prolllcn1l