Sociologie a ekologie

Jan Keller •

•

OCIO 0 Ie ,

a e 0 0 Ie

Jan Keller

Sociologie a

ekologie

SOCIOLOGICKE NAKLADATELSTVi

Vydani knihy podporila Grantova agentura CR (grantovy projekt reg. c.

403/95/0526).

Recenzovali Prof. RNDr. Hana Librova, esc. a Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, esc.

Vydalo

SOCIOLOGICKE NAKLADATELSTVf,

Praha

1 997.

Vydani prvnf. Edicni rada

Zaklady soci% gie, 4. svazek.

Ridi edicni rada ve slozeni Prof. PhDr. Ivo Mozny, esc., Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, esc. a Doc. PhDr. Jan Keller, esc. Odpovedne redaktorky Alena Miltova a Eva Ondrouskova.

Navrh obalky a logo rady Rudolf Storkan. Adresy vydavatelu: Alena Miltova, Rabynska 740/12, Praha 4 Jifi Ryba, U Narodni galerie 469, Praha 5

Kam)'k

-

-

Zbraslav

Vytiskl az servis - Ales Zapotocky, Slovinska

23 , 1 0 1 00

Adresa nakladatelstvi pro pisemny styk: postovni schranka

36, 1 56 80

Praha

5 I6

Distribuce pro Slovensko: AF s.r.o.-distribucia, Radvanska I,

© Jan Keller 1 997 ISBN

80-85850-42-7

8I

I

0I

Bratislava

Praha

10

ZAKLADY SOCIOLOGIE

PRAHA

1997

OBSAH Predrnluva k edicni rade ZAKLADY SOCIOLOGIE

7

Uvodem Dvoji setkani sociologie s ekologii: Od vykladoveho principu k mementu

9

Prvni cast

Ekologie j ako vykladove schema 1. 2. 3.

15

Organizovana modernita - pole pro aplikaci ekologickeho pi'istupu

19

Ekologie jako pi'irodovedna discipJina

25

Emile Durkheim, sociologicky naturalismus a pocatky ekologie cloveka

43

4.

Chicagska skola - klasicka verze "human ecology"

50

5.

Amos H . Hawley - adaptace expanzi

66

6.

Hledani zpusobu souziti ekologie se sociologii

80

7.

Populacni ekologie organizaci

93

Druha cast

Ekologie j ako varovani

1 07

8.

Meze rustu

111

9.

Socialni ekologie a ekologie hlubinna

1 23

1 0.

William R. Catton - Pi'esti'eleno

1 38

1 1.

Od ekonomiky prirody ke kritice rustu

151

1 2.

Niklas Luhmann - Rezonance subsystemu

161

1 3.

Ulrich Beck - Rizikova spolecnost

1 68

1 4.

Nezodpovezene otazky

1 92

P r ehled l iterat ury

202

Rej stfik jrnen ny

226

Rej stfik vecny

230

Predmluva k edicnl rade

ZAKLADY SOCIOLOGIE

Analyza povahy lidske spoleenosti a mechanismu jejiho fungovani je zalezitost natolik komplexni, ze kazdy pokus 0 syntezu se jevi jako krajne problematickY. Nicmene, jednotlive oblasti sociologickeho poznani prosly v prubehu posledniho puldruha stoleti pl'ece jen vice ei mene kumulativnim vyvojem. Konec dvacateho stoleti je dobrou pl'i­ leZitosti k bilancovani. Kniznice

Zaklady sociologie chce takove bilancovani provest, a to

pl'evazne v rovine teorii stl'edniho dosahu. Nabizi proto pl'ehled jed­ notlivych disciplin sociologickeho badani, seznamuje s jejich hlavnimi vysledky, ale tez s podstatnymi nazorovymi stl'ety a s tematy,

jci tvoH

osu probihajicich, dosud neuzavl'enych diskusi. Zamerem cdice je poskytnout nejen sociologum, ale take sirsi odborne vel'ejnosti a dalsim zajemcum zasvecenou informaci 0 aktualnim stavu poznani spoleenosti. Sociologie vznikla a dosud se rozviji pl'evazne jako veda 0 pru­ myslove, urbanizovane a demokratizovane spoleenosti. Podat nastin jejiho poznani z perspektivy konce tisicileti je 0 to riskantnejsi, ze zijeme v dobe, jez je nekterymi oznaeovana za poe
Kritika sociologie z ust ku lturnich antropologu vinkkh j i z toho, ze zanedbava prosty fakt c ist� prirodn i podm in�nosti zivota l idske spo­ lecnosti, byla ve svem celku opravn�na, nezoh lednovala v�ak urcite ryj imky. Prav� na prelomu 50. a 60. let vystupuje v rad� clanku napri­ klad J. P . G ibbs se svymi kolegy sociology a upozornuj e prav� na od­ kazanost lidske spolecnosti na prirodu a predev�im na spjatost podoby jej i organ izace s danostm i pi'lrodniho prostfed L I 1ustrativn i pro tuto ryj imku z prav idla je clanek J. P. G ibbse a W. T. Martina Urbani­ zation and Natural Resources: A Study in Organizational Ecology (G ibbs, Martin 1 95 8). Gibbs kritizuje soc iologickou l iteraturu za to, ze pusobi doj mem, jako kdyby l idska spolecnost existovala bez kontaktu s okolnim sv�­ tern. Zkouman i t�chto vztahu pfenechavaj i sociologove ekonomum c i geografUm, cimz s e v�ak pi'ipravuj i 0 moznost hloub�j i organizac i spo­ lecnosti porozumet. Sociologie pak bud i doj em, jako kdyby fakta typu urodnosti pudy, um ist�ni uhelnych zasob ci mezinarodni obchod ne­ m�ly zadny vyznam pro l idska spolecenstvi c i komunity, j ej ichz po­ doba je dana pouze cetnosti nav�t�v mezi sousedy, soudrznosti rod in, charakterem cirkve a ci nnosti m istn ich spolku. " Bylo by kraj n� ne­ �t'astne, " konstatuj i autoi'i, "pokud by duraz na soc ialn� psychologicke a interakcni aspekty socialn iho potlac i l stud ium on�ch stale ucin­ n�j � ich mechan ismu, s jej ichz pomoc i clov�k zabezpecuj e svuj zivot po strance materialni" (Gibbs, Martin 1 95 8 : 267). Zpusob, j imz l ide pi'em�nuj i pi'irodni zdroje v obj ekty sve spoti'eby, tvoi'i podstatnou soucast jej ich organ izovaneho usiH a j e tedy zcela legitimni soucasti zajmu soc iologu . Oba autoi'i podrobuj i kritice ekologii clov�ka, ktera se v�nuj e bud' jen stud iu prostorove organ izace m�st, anebo se zm�n ila v jakousi so­ cialni geografi i eviduj ic i prostorovou distribuci c irkvi, cizincu a m la­ distvych del ikventu v ramci statu. Pod Ie autoru rna dimenze prostoru svuj vyznam pouze tam, kde ov livnuje zpusob, j imz spolecnost orga­ nizuj e ziskavan i sve obzivy. Pokud by hlavnim obsahem ekologie clo­ v�ka m�lo zustat mapovan i jakychkoliv, z hled iska fungovan i spolec­ nosti casto zcela irelevantn kh aktivit, nebyla by takova discipHna velkym prinosem. Pokud v�ak zacneme budovat ekologii clov�ka jako discipHnu zkoumaj k i vliv zpusobu obzivy spolecnosti na jej i uspo­ i'adani a fungovan i, vratime se mnohem bHze k puvodni povaze ekologie. G i bbs s Martinem navrhuj i nov� poj mout centralni instituc i, j iz v�­ novala ekologie clov�ka vzdy zdaleka nejv�m pozornost, tedy m�sto. 87

M �sto vyriista z potreby soustredit zdroje rozptYlene v prirod� a pre­ m�n it je v obj ekty spotreby pro celou zem i . Pokud by v�echny zdroje byly v zem i rozptyleny stejnom�rn� a dosazitelne odkudkoliv, m�sta by nevzn ikla. Stupen urbanizace un�ite zem� pak primo koreluje s m i­ rou disperze zdrojii . V zem i, v niz j sou zdroj e �iroce rozptyleny, bude tedy pod il populace zij ici ve m�stech vel ky a zvhm� ve lky bude pod il t�ch, kdo zij i v metropol itn ich oblastech. I kdyz podobna tvrzeni by bylo mozno dedukovat napriklad j iz z ty­ pologie komunit podane R. D. Mc Kenziem, G ibbs s Martinem se snazi postoupit dale, pokou�ej i se stanov it indikator m iry d isperze zdroj ii, jenz by byl podobn� rel iabi l n i, jako je udaj 0 poctu obyvatel v pripad� m�st. Stupen disperze zdroj ii pak zj i�t'uj i jako vzdalenost, kterou suro­ vina urazi, nez skonci j ako predm�t konzumu. Byt' v argumentac i obou sociologii ani naznakem nezazn ivaj i zadnc znepokoj i ve environmen­ taln i motivy, udaje, ktere v souvislosti se zj i�t'ovanim disperze zdrojii obzivy v podminkach modern i spolecnosti shromazd i l i , by mohly byt zp�tn� rei nterpretovany i v tomto ohledu.

Vy ui i l i e ko logie pri vykladu dilcic h s o c i a /n ic h j e v II Sociologickych analyz, jez nesou ve svem titulu C i podtitulu ozna­ cen i "ekologicke", bylo b�hem n�kol ika poslednich desetileti publ iko­ vano jen na strankach predn ich americkych soc iologickych zurnalii takove mnoZstvi, z e j ej ich rozbor b y vyzadoval samostatnou mono­ grafi i . M usime se spokoj it s tirn, ze naznacime mi j ej ich zab�ru a n�­ ktere spolecne rysy. C ast stati j e nesena snahou empiricky otestovat n�ktere z ustrednich propozic teorie "human ecology", tak jak byly formulovany predev�im A mosem H awleyem, ale i n�kterym i dalsimi soc iology. David F. Sly ve stati Migration and the Ecological Complex poclit­ kern 70. let testuje nosnost tzv . "ekologickeho komplexu" jako kon­ ceptualniho j adra ekologie clov�ka (Sly 1 972). Konstatuje pritom, ze teoretikove ekologie clov�ka sice opakovan� zdiiraznuj i vzajemnoll spj atost populace, organ izace, prostredi a technologie, vazby mezi n i m i vsak nekonkretizuj i. Zaj ima ho, jak konkretn� probihli vztah mezi zm�nami v organizovane populac i , novou technologii a tlaky vn�j�iho prosti'edi. Zkouma proto proces migrace jako j eden ze zpiisobii, j imiz populace udrzuje za m�nicich se podminek na danem uzemi svou rovnovahu, aby zj istil, nako l i k je m ira migrace bezprostredn� ovliv­ novana norym i technologiemi a nakolik zm�nami vn�j �iho prostred i. 88

Jako zdroj dat mu slouzi udaj e 0 m igraci �ernochii na j ihu USA v le­ tech 1 940 az 1 960. Zj gt'uj e pritom, ze vnejs i prostred i a nove techno­ logie neovl ivnuj i m igraci primo, ale pouze zprostredkovane, a to skrze zmeny, j ez navozuj i ve zpiisobu j ej i organ izace, tedy v podstate ve zpiisobech, j imiz si �lenove populace obstanivaj i sve iivobyti. o nekolik let pozdej i S ly tyto zavery na zaklade j inych dat zpochyb­ nuje a konstatuje, ze migrace m uze byt demografickou odpovedi na environmentalni zmeny zapri�inene faktory organiza�nimi a technolo­ gickym i (Sly 1 977).

V j ine sve stati z po�atku 80. let tentyi autor zkouma souvislosti od­ chodu obyvatel z metropol itnich oblasti, j eni probihal v 60. i 70. le­ tech (Sly 1 980). Testuj e pri teto p i'ileiitosti teor ii ekologicke expanze, ktera se zabyva popisem prostorovych zmen, j im ii prochazej i metro­ pol itni komunity. V dusledku rady soubeinych dostredivych a odstre­ divych socialnich procesu, pri n ichz vyznamnou rol i hraj i zmeny v moinostech dopravy a komunikace, se formuj i vztahy mezi metro­ pol itnim centrem a periferi i. Centrum ziskava predevs im integra�n i a koord ina�ni funkc i , periferie s louzi v prve rade, n ikol i vsak vyhradne, jako m isto byd leni. Zatimco v rane fazi metropol itniho vyvoj e j sou vsechny podstatne funkce komunity um isteny v relativne kompaktn i oblasti, v prubehu naslednych procesu invaze a sukcese se tento vztah rozvolnuje, nektere z techto funkc i se pi'esunuj i na peri feri i a zaroven drive nezavisle okolni komun ity ztracej i svou relativni sobesta�nost a jsou vtahovany do sfery vl ivu rozriistaj ic iho se metropolitn iho celku. S postupem tohoto procesu se hran ice celeho utvaru stavaj i stale mene zi'ete lne. D. F. Sly zj ist'uje, ze ubytek obyvatel v metropol itn ich ob­ lastech je skute�ne zapi'i� inen postupuj ici expanzi funkc i zaj ist'ova­ nych puvodne centrem do perifernich oblasti. Doprovodne zmeny cen pudy vytla�uj i z techto oblasti obyvatelstvo zcela mimo metropol itni oblast, coi je usnadneno tim, ie decentralizovane komunitn i instituce a s n i m i spjate sluiby ziistavaj i stale v jej ich dosahu . Nova ohn iska mestskeho zivota se tak pi'enMej i stale vice na okraj e metropol itn ich oblasti. DalSi z usti'edn ich tezi eko logie �loveka, a sice tezi 0 llzkem vztahu mezi moznostm i obiivy, respektive pracovnich p i'ileiitosti v ramc i ko­ mun ity, a vzestupem � i poklesem po�tu j ej iho obyvatelstva, empiricky testuj i W. P. Frisbie a D. L. Poston ve sve stati z poloviny 70. let (Frisbie, Poston 1 975). Zaj imaj i je pi'itom zmeny v po�tu obyvatelstva pusobene nejen m i g­ rac i, ale tei menici se porodnosti a umrtnosti. Navic chtej i ur�it, ktere 89

konkretni faktory uzivnosti ovl iviluj i tyto popula�ni zmeny nejvyraz­ nej i . Vyuzivaj i dat za nemetropol itni oblasti USA v letech 1 960 az 1 970. Jej ich analyza tak pokra�uj e v trad ici J. P. G ibbse, ktery v fade empirickych studi i zkoumal vztah mezi charakterem ekonom ickych aktivit obyvatelstva (pi'edev�im stupne rozvoj e delby pnice) a vzorci prostorove distribuce populace. Vysledky analyzy autorum potvrzuj i, ze typ provozovanych ekono­ m i ckYch aktivit (ruzne formy zemedelstvi, tezba, prumysl, sluzby) vy­ razne koreluj i s demografickym i zmenam i v dane oblasti (promeny veku populace, miry porodnosti a umrtnosti , saldo m igrace). Vyznam fenomenu delby prace pro celkovou koncepc i ekologie �Io­ veka je evidentn i. I kdyz prave delba prace stoj i v popred i pozornosti prave tak Spencera a Durkheima j ako Hawleye �i G i bbse, konkretn i empiricke vyzkumy teto i nstituce narazej i na radu problemu. Nekte­ rym i z n ich se zabyva stat' F. C lementa a R. B. Sturgise z po�fltku 70. let (Clemente, Sturgis 1 972). Jak znamo, pod Ie Durkheima j e funk�ni rozruznen i dusledkem zvy­ �ene fyzicke a socialni hustoty. Se vzrustem po�etnosti populace a vzrustem objemu interakci roste souperivost. To ov�em podporuje roz­ voj delby prace, nebot' se vzrustem funk�ni d i ferenciace klesa homo­ genita pozadavku na zdroje obzivy a souperivost muze opet klesnout. Autori, ktefi j iz drive zaznamenali jen vel m i m irnou kore lac i mezi po�tem obyvatel mesta a stupnem diverzi fikace prumys lovych 6nnosti v nem, s i kladou otazku, j ak uzky j e vlastne vztah mezi poctem oby­ vatel, fyzickou hustotou, socialni hustotou a stai'im obcc na jedne strane a stupnem rozvoj e delby pnice na strane druhe. U vedene vztahy studuj i na vzorku 600 americkych komunit. Zj i�t'uj i, ze neexistuj e vy­ raznej s i korelace mezi stupnem rozvoj e delby pnke a poctem obyvatel ur�ite komun ity, hustotou osidleni an i stemm obce. Takovy vztah ex is­ tuj e pouze mezi delbou pnice a socialni hustotou merenou pod ilem obyvatel obce zamestnanych v oblasti dopravy a kom unikac i. J iz trad i�ne frekventovanou oblast zkouman i v ramci ekologie clo­ veka v pojeti chicagske skoly predstavuj e stud ium prostorove distri­ buce socialnich problemu. Pro i lustrac i uved'me alespon takove stud ie z posledni doby, a sice vyzkum v oblasti distribuce chudoby. D. S. M assey a M. L. Eggers z univerzity v Ch icagu pocfltkem 90. let shrnuj i sve ryzkumy prostorove koncentrace a segregace chudoby v americkych metropol itn ich oblastech (Massey, Eggers 1 990). V 70. letech se v USA zastav i l rust prumernych pi'ij m u rod ill a zastavil se 90

trend snizovan i chudoby. Poprve v povalecne dobe zacala nerovnost v prij mech rod in opet nariistat, pricemz tento proces byl si lne nerovno­ merny a postihoval vyraznej i urc ite rasy a urcite oblasti j ak uvnitr cele zeme, tak uvnitr j ednotl ivych mest. Uvnitr metropo l itn ich oblasti se od 70. let vytvarej i, m imo j ine v diisledku j iz zmineneho presunu pracov­ nich p i'ileZitosti na j ej ich vnejsi okraj e, chuda ghetta obyvana z velke casti etnickym i m inoritam i . V teze dobe, v souvislosti s rozmovan im obcanskych pray, ziskava uspgnejs i cast nebelosskellO obyvatelstva moznost odstehovat se mezi bile stredn i vrstvy. Tim se izolace chu­ deho nebe losskeho obyvate lstva zij iciho pobl iz center mest uzavira. Autori zkoumaj i prostorovou d istribuci prijmii ve spojeni s m irou segregace jednotlivych etn ik, aby zj istili, nakolik se bida v americkych mestech koncentruj e a poj i s prislusnosti k j ednotlivym rasam . Zj is­ t'uj i, ze belosske etn ikum bylo bidou nastupuj ic i od 70. let postizeno nej mene a pokles zivotn i urovne nevedl k prostorove segregaci post i­ zenych. Jen 0 malo vice byla riistem bidy zasazena asij ska etn ika a an i v jej ich pripade nebyla chudoba doprovazena segregaci. Doslo vsak k vyraznemu zchudnuti cernosskych n izsich, ale i casti stredn ich vrstev a H i spancii a tato chudoba se spoj i la s nemene vyraznou segregac i. Snaha s o c i o iogie pfispel ke zko uman i e n v iron m e n lain ic h pro b i e m u

V americkych soc iologickych casopisech vystupuj e ekologie az do 90. let az na zcela oj edinele vyj i mky v podobe klas icke "human eco­ logy", tedy discipl iny zkoumaj ic i bud'to v c iste popisne rovine pro­ storove rozlozeni soc ialnich, skupin, instituc i Ci problemii, anebo ana­ Iyzuj ici v rovine teoretictejsi vztahy mezi populaci, organ izac i, prostred im a technolog i i, tedy to, co Duncan a Schnore nazval i "eko­ logickym komplexem" (zkracene POET). Vyj imku, ktera se zda toto pravidlo sp ise potvrzovat, predstavuj e tema atomove energie, prostredn ictvim nehoz pron ikla environmen­ talni problematika na stranky soc iologickych casopisii poprve j iz tesne po druhe svetove vaIce. Jeste v roce 1 943 sociolog a antropolog Leslie A . Wh ite ponechava bez jednoznacneho komentare nazory, pod le n ichz atomova energie povede ke zruseni valek i tridn ich rozd ilii a k hoj nosti statkii pro vsechny. Svrzeni atomove bomby na H i rosimu komentoval ze soc iologii jako prvni W. F . Ogburn, jenz nabada Spo­ jene staty, aby decentral izovaly kvii li snadnej s i obrane pred atomo­ vym i utoky sva mesta. V roce 1 947 se Ogburn domn iva, ze m irove vy91

ufiti atomove energie vyrazn� rorlifi mofnosti svobody a sledovan i �t�sti (Duncan, 1 978: I ). Na samem pocatku 50. let opakuj e F. Gross ve dvou clancich tezi, podle n if atomova energie zasadn� zm�ni tridni strukturu a v podstatn� zredukuje manualni praci (Gross 1 950, 1 95 1 ). Proti t�mto optim istickym nahledum vystoupil v tefe dob� V. H . Whitney s nazorem, fe nen i realne domn ivat se, f e b y atom ova energie mohla byt v dohledne dob� lacin�j�i nef fosi l n i pal iva. lako 0 i luzich m luvi 0 predstavach, podle n ichf tato forma energie dokafe zmodem i­ zovat rozvoj ove zem�. Whitney se domn iva, ze atomova technologie nebude v Mdnem pfipad� modemizovat oblast soc ialna, zapadne do existuj ic ich vzoru a mocenskych struktur. Energ i i solami nebude dana �ance sout�zit s energi i nukleami . P o teto vzru�ene polemice t e rna energie zmizelo z e stranek americ­ kych sociologickych casopisu na celych dvacet let. V tomto mlcen i zcela zapadla kniha Davida Lilienthala Change. Hope and the Bomb ( 1 963), j ej iz autor povazoval za nezodpov�dne rozvijet atomovy pro­ gram, pokud neni vyfe�en problem odpadu. Z adny ze sociologu tehdy, ani pozd�j i , nepredvidal, fe ve verej nosti vzn ikne si lne protiatomove hnuti. Kdyz energeticka krize problem energie ve spolecnosti ozivila, v�ima s i alespon ramcov� tohoto tematu O. D. Duncan ve zvla�tn i stati koncem 70. let (Duncan 1 978).

92

Kap itola 7

P O P U L A C N i E K O L O G I E ORGANIZACi Ekologie organizaci se sna::[ vysvillil dynamiku ve vzlahu organizaci k pro­ slfedi. PIa se, prot exisluje lak mnoho druhri organizaci a proc jieh neni viee? Freeman, Hannan

Sociologie organizace pro�la v prub�hu na�eho stoleti pom�rn� komplikovanym vyvojem, pi'i�emz j ej i pozmin i, coz neni v soc iolog i i zdaleka bHne, m�lo vicemen� kumulativni charakter. Poznatky 0 fun­ govani organ izac i byly ov�em po v�ginu teto doby ziskavany tem�i' vyhradn� analyzou fungovan i j ednotl ivych organizaci zevnitr, popi'i­ pad� komparativnim stud iem n�kol ika izolovanych organizac i. Teprve koncem 60. a predev�im v 70. letech za�ina byt duraz kladen na inter­ akci mezi organizacem i a j ej ich prostred im. I v teto fazi v�ak prevla­ daj i stud ie, ktere sleduj i vlivy prosti'edi zpravidla pouze na j ednotlivou konkretni organizac i . Sleduj i, co se d�j e na vstupech a vystupech or­ ganizaci a jak je j ej ich fungovan i ovl ivnovano celkovym kl imatem pi'evladaj icim v dane spole�nosti . Kategorie "prosti'edi" ma v tomto pohledu jen malo spole�neho s tim, jak s ni pracuj e ekologie. Znamena spi�e jen jakousi zbytkovou kategori i, tedy jen pom�rn� vagni ozna­ �en i pro v�echno, co se naleza vn� organ izace. V tomto ozna�en i pre­ dev�im splyvaj i dv� odl i�ne skute�nosti : ostatn i organizace jsou sou­ �asti "prostred i" prav� tak j ako napi'iklad zdroje, na n ichz j sou v�echny organizace zavisle. Tato poj mova vagnost znemoznovala pro­ vad�t analyzu chovan i organizaci podobnym zpusobem, jakym postu­ puj e ekologie pri zkouman i interakci organ ismu a celych druhu d�li­ c ich se 0 zdroj e v limituj icich podminkach prostredL Teprve v polovin� 70. let prichazi skupina americkych soc iologu s koncepc i, jez vrha na chovan i organ izaci nove svetlo. Vyuzi li pfitom zakladnich postupu matematicke ekologie, jez byly znamy j iz pul stoletL Matematicka ekologie proziva svuj prudky nastup a rozvoj mezi dv�ma sv�tovymi valkam i . Nevyrusta pouze z akadem i ckych pot reb, za jej im rozvojem stoj i konkn!tn i spoletenska poptlivka. liz v prubehu prve svetove valky se predevsim entomologove zabyvaj i problemem, jak ochran it strategicke zasoby potrav in pred skudc i . Obecne zde exis­ toval problem spravy rezerv zdroj u a neni nahodne, ze Vito Volterra, 93

j eden ze zakladatelu modern i matematicke eko logie, zkoumal v dobe prve svetove valky ryvoj zasob ryb v Adriatickem moi'i . V polovine 20. let V ito Volterra a Al fred J . Lotka formuluj i diferen­ cialni rovn ice pro vyjadl'eni prubehu soupel'eni 0 omezene zdroje, a to jak mezi ruznymi organ ismy v nimci tehoz druhu, tak take mezi ruz­ nymi druhy. Lotka-Volterrovy rovn ice modeluj i deni uvnitf uzavi'enych systemu. Pocetni rust urciteho druhu v nich sleduje logistickou ki'ivku v pi'i­ pade, ze zadny j i ny druh se neuchazi 0 tytez zdroje. V pi'ipade exis­ tence konkurencnich druhu pak klesa unosna kapac ita systemu pro kazdy z nich. Teorie populacni dynam iky patfi ke klasickym nastrojum analyzy pouzivanym pfirodovednou ekologii. Kol isan i pocetnosti populaci v pi'irode funguje na zaklade principu pozitivn ich a negativnich zpN­ nych vazeb. V pi'ipade pozitivni zpetne vazby nMust popu lace graduje, nebot' stale vyssi pocty dospelych v kazde generac i plod i stale vyss i pocty potomku. Vysledkem j e exponenc ialni rust populace, jenz po case narazi na l i m ity prosti'edi a jeho n iko l i neomezenych zdroj u . 00j de-li k pi'ekroceni unosne kapac ity prostl'edi, popu lace je deci movana. V pi'ipade negativni zpNne vazby naopak dochazi ke vzajemnemu korigovan i pocetnosti popu lac i. Beznym pi'ikladem byva v pi'irode ko­ existence dravce a j eho kOi'isti . Pi'emnozeni stavu koi'isti vede k "'1rustu stavu dravcu, coz zpNne redukuje pocetnost prve popu lace a v dusledku toho k lesaj i i stavy populace dravcu. Nebylo n ikterak nahodne, ze podobny model inspiroval badatele v oblasti komplexn ich organizac i prave ve druhe polovine 70. let. Pl'e­ devsim vl ivem dvou energetickych krizi s U i pi'esvedceni, ze era ti'iceti povalecnych let prudkeho rustu je definitivne skoncena. Pi'edni fran­ couzsky teoretik organ izac i M ichel Crozier tehdy konstatuje, ze bu­ doucnost pam n ikol i organizacim nejexpanzivnejsim, ale takovym, ktere se dokazi uskrovn it a seti'it vice nez ty ostatn i. Aby moh l i sociologove apl i kovat metody matematicke ekologie na chovan i komplexn ich organizaci, muse l i pozmenit az do te doby pi'e­ vladaj ici chapan i organ izac i. L iteratura 0 organ izac ich vychazela totiz z perspektivy adaptace, pohl izela na organizace jako na utvary, jej ichz pi'islusne jednotky monitoruj i pi'ilezitosti i hrozby pi'ichazej ici z okol i, formu lllj i strategicke odpoved i na tyto impulsy a pi'izpusobuj i j im vhodne organizacn i struktllru . Tato perspektiva se dokonce stala jed­ n im z ustl'edn ich temat cele manazerske literatury. 94

Arneritti badatele M . T. Hannan a J . Freernan, ktei'i jako prvn i for­ rnu lovali obecne zaklady populatni teorie organizac i a podepi'e l i j e rovn�z prvyrn i ernpirickyrn i vyzkurny, n abizej i j iny poh led. V zasadn i prograrnove stati The Population Ecology of Organizations z roku 1 977 konstatuj i, ze neni duvodu pi'ecenovat adaptatn i schopnosti or­ gan izaci, jak to j ednostrann� t i n i la dosavadni teorie organ izac i (Han­ nan, Freernan 1 977). Oba autoi'i uvad�j i naopak i'adu duvodu, ktere, podle jej ich nazoru, adaptatni schopnosti organizaci snizuj i a rn isto n ich posiluj i opatne tendence ke strukturn i inerc i i . Ornezene adaptatni schopnosti organ izaci se projevuj i zej mena v situac ich, kdy tlaky na n� jsou n ikol i pozvolne a j en postupn� davkovane, nybrz nahle a rnasivni, jako tornu bylo napi'iklad v pi'ipad� ropneho �oku. V t�chto podrn in­ kach narn isto harrnon icke adaptace nastupuj e vice t i men� tvrda se­ lekce. Prav� otazka skutetne rn iry inercie je tedy zcela zasadn i pro volbu rnezi funkcionalnim mode lem adaptace a ekologickyrn modelem selekce. Pro pi'iklon k rnode lu selekce hovori rada vniti'n ich faktoru (na­ priklad neuplne t i deformovane informace 0 zm�nach, na n�z by orga­ nizace m�la reagovat), ale take faktoru vn�j � ich (kuprikladu existence pravnich a finantn ich barier, ktere rnoznosti dostatetn� rychle adap­ tace brzd i). Spoletne pusobeni podobnych faktoru zvysuje rn iru inert­ nosti organ izac i. Pornoc i koncepce selekce se popu latni ekologie organ izac i snazi vy­ sv�tl it, prot v danem prostredi a pri dane podob� a moznostech orga­ nizatnich struktur dochazi prav� k lIrt ite distribuci organ izac i. Po­ dobn� j ako se H utch inson tazal, prot existuj e v prirod� tol i k druhu zvirat, tazi se Hannan s Freernanem, prot vlastn� existllj e ve spolet­ nosti tolik druhu a typu organ izac i. Prot j ich neexistuj e vice, anebo rnen�? Je tornu tak proto, zn i j ej ich odpov�d', ze v procesu selekce pi'etrvavaj i jen ty, ktere se dokazi v danem prostredi prosad it v konku­ rentnim soupereni s druhYm i . Tlaky prosti'edi tak usti do vyb�ru opti­ rnalnich kornbinaci organ izac i, j ef dokazi v danych podm inkach koe­ x istovat. Pi'i kazde zm�n� v tlac ich prosti'edi se promeni tez optimalni kombinace organizaci, ktere dokazi pi'etrvat. Pi'itorn to, nako l i k se cel­ kovy stay zrneni, j e zav isle rnnohern vice na povaze zrn�n prosti'edi nef na usi l i rnanazeru, ktei'i se snazi zevn iti' chod organ izac i opti­ rnal izovat. Konkurentni soupei'eni ruznych organ izac i je neodvratne, protoze zdroje, jez organizace ke sve existenc i poti'ebuj i, jsou konetne, za­ tirnco populace organ izaci urt iteho typu rnaj i neornezenou tendenci 95

expandovat. To, co ziska j edna c i n�ktere z n ich, v�ak ubira z toho, co mohou ziskat druhe. Pl'ikladii je bezpocet: noviny vychazej ici uvnitf teze zem� souperi 0 pozornost konecneho mnozstvi ctenarii, �koly sou­ peri 0 zajem konecneho poctu studentii, pol iticke strany souperi 0 za­ jem konecneho poctu volicii, hote ly soupei'i 0 zajem konecneho poctu turistii, um�lci 0 zajem konecneho poctu ku lturnich ctenarii, d ivakii a posluchacii, cirkve 0 zajem konecneho poctu veric ich. Jel ikoz j sou zdroje pro kazdou formu organ izac i v danem okamziku vzdy pevne a konecne, m ira, v jake mohou byt dagi jednotky prida­ vany k j iz existuj ic i popu lac i organ izaci c innych v dane oblasti, zalezi na tom, j ak mnoho v icemen� fixn i kapacity bylo j iz vycerpano. e im v�tSi nevycerpami kapac ita v urcitem prostredi je�t� zbyva, tim rych­ lej � i j e m ira riistu populac i organizac i. Pi'itom m ira, s niz riizne popu­ lace organ izac i mohou v dosud nevyuzite kapac it� expandovat, j e u riiznych forem organ izac i riizna. Cely problem se tedy zuzuj e na dv� rozhoduj ici skutecnost i. Jednou z nich je kapac ita prostfedi, s n iz dokaze podporovat urcite formy or­ ganizace, druhou pak m ira, s n iz se dana populace organ izac i m�ni (bud'to nariista, anebo ubyva) v reakc i na zm�ny v prostred i, jez ke sve reprodukc i nutn� potfebuje . J inym i slovy, jedna se v tomto pl'ipadc o to, v j ake m ire si rostouci popu lace, tedy uc ity typ organ izac i, po­ stupn� sarna ub ira z konecnych zdroj ii prostredi, aniz by se 0 n� mu­ sela d�lit s n�j akym konkurencn im typem organ izac i. P i'ikladem miize byt zem�, v n iz existuj i sice kina, nikoli vsak jest� televize. Narllst po­ ctu kin postupn� vycerpava rezervy v poctu potencialnich nav�t�vnikii, az nastane situace, kdy v�echny kina maj i j iz sve divaky a kazde nov� zrizene by bud' sarno zkrachovalo, anebo vedlo ke krachu j inych. S ituace se v�ak komplikuje, jakm i le se v prostredi objevi konku­ rencni populace, tedy populace, j ez j sou ziveny timtez typem zdroj ii . Pak nariist j ednotek j edne z n i c h snizuje m iru nariistu druhe. Z hle­ d iska na�eho pripadu by se jednalo 0 situaci, ktera by v zem i kinema­ tografii nastala po zavedeni televize. Nova populace obsazuje tutez n iku, nebot' j ej i reprodukce zavisi na stejnych zdroj ich omezeneho casu a pen�z divakii. Populace provozovatelii kin a populace provozo­ vatelii televize zacina soupei'it 0 pi'izen stej nych d ivaku, pricemz usp�ch jedn�ch snizuj e sance na pl'eziti druhych. V tomto pripad� se v dusledku konkurencn iho soupereni ruznych typu populaci snizuj e unosna kapac ita prostred i pro kazdou z n ich. e im v�g i je pritom po­ dobnost dvou ci vice sou peru uchftzej ic ich se 0 tytez omezene zdroje, tim men� pravd�podobne j e, ze totez prostredi muze podporovat rust 96

obou . Ten ze souperu, ktery je v danych podminkach mene zpusobi ly, bude postupne e l i m inovan. 0 tom, ktery zustane, rikame, ze j e k pro­ stred i izomorfni. Oba zakladatele popu lacni teorie organizaci si ov�em uvedomuj i existenci zavaznych metodologickych problemu, ktere j ej ich pfistup musi prekonavat. Na prvem m iste se jedna 0 vymezeni zakladni jednotky analYzy. Klasicka teorie organ izace nemela s timto vymezenim zadny problem, nebot' zpravidla studovala jedinou formalni organizac i, navic v izolaci od jej iho prostredi. Nyni se v�ak stava vychozi jednotkou n ikol i urc ita konkretn i organizace se svym i zamestnanci a srym organogramem, nybrf takovou j ednotkou je cela populace (neboli agregat ci tez forma) organ izac i, tedy v�echny organizace urciteho typu na danem uzem i. Podobne jako urcity druh v prirode, take agregat organ izaci urciteho typu se sklada z jedincu, tedy v tomto pfipade z jednot l ivych organ i­ zac i, je'Z j sou v konkurencn ich vztazich nejen s cleny vlastniho druhu, ale tez s cleny j inych druhu, ktere s i cini narok na tutez niku. Druhy pi'irodni jsou v�ak relativne nemenne a jej ich clenove maj i po cely svuj zivot v pri ncipu tutez podobu danou geneticky. Organ izace v�ak mohou za urcitych podm inek svoj i podobu podstatne menit a je pak obtizne urcit, nalezi-Ii stale je�te k temuz druhu. Za sveho zivota se mohou organizace del it, c i naopak sl ucovat, takze j ej ich pocet v ramc i tehoz typu s e meni, av�ak naroky na uzivnou kapac itu prostredi n iko­ l iv. Po sloucen i muze nastat situace, kdy men�i pocet organ izac i vyu­ ziva prostred i mnohem intenzivnej i . V prirode nic podobneho neni mozne. Pi'i slouceni organizace m izi, jako by byla eliminovana selekci, stava se v�ak pfitom soucasti organizace vegj, ktera muze byt v pro­ cesu selekce uspMnej�i. Zatimco biologie povazuje za expanzi narust poctu jednotl ivcu v ramci tehoz druhu, byrokraticke organizace mohou expandovat nejen tak, ze j sou zakladany stale nove ui'ady, ale take tim, ze jed ina byrokraticka organ izace se bude neustale rozrustat. U vahy populacni ekologie 0 vztazich mezi poctem a unosnou kapacitou tim ztracej i pudu pod nohama. Aby se vyhnu l i tomuto vaznemu problemu, Hannan s Freemanem prohla�uj i, ze chtej i predev�im studovat ty situace, kde tlaky inerc ie jsou natolik si lne, z e premena j edne formy organizace v j inou je kraj ne nepravdepodobna. Organ izace se za techto podm inek neadaptuj i, ny­ brz neuspMne fyzicky zan ikaj i a na jej ich m iste vznikaj i nove. Dal�i zavazne problemy jsou spjaty s pojmem n i ky a s moznostm i apl ikace konceptu, jez j sou v ekologii s timto poj mem a pi'edev�im 97

s poj mem "�ire niky" spjaty. Koncepce me niky vypov ida 0 schopnos­ tech ur�ite populace vyrovmivat se se zml:!nam i v oblasti pro ni dule­ zitych zdroju, 0 jej i schopnosti bran it se konkuren�nim souperum a o dal�ich okolnostech, jez mohou mit v l i v na to, zda populace poroste, Ci zda bude vym irat. Term inem "general ismus" ozna�uj i ekologove strategi i popu lace, kteni okupuj e �irokou n iku, tedy vyzivuje se z diverzifikovanych zdro­ j u . Term in "specialismus" vyjadruje strategi i popu lace, jez zauj ima uzkou n i ku, spec ializuj e se na vyuzivan i omezenl:!j � iho okruhu zdroj u . Od li�nost tl:!chto dvou strategi i vystupuj e vyraznl:! zejmena v souvis­ losti se zml:!nam i prostredi. Pod le evolu�n iho biologa Levinse a j eho fitness-set teorie z roku 1 968 rna kaida popu lace ur�itou konstantn i sumu zpusobi losti (fitness) k preiiti v prostredi, kterou muze pri hran i evolu�ni hry ruznl:! alokovat mezi jednotlive strategie. Zatimco po­ pulace spec ial istu sazej i v�e na spec ificke podm inky, generaliste se opatrnl:! zdrzuj i sazeni. V rovinl:! organ izac i navrhuj i Hannan s Freemanem ozna�ovat jako special ismus takovou strategi i , kdy urCity typ organ izac i se snaii ma­ ximalizovat svuj profit z prostredi i za cenu, ze tim muze navod it vy­ razne zml:!ny prostred i, zatimco general ismus je strategii, ktera akcep­ tuj e niiS i m iru zisku v kombinaci s j eho vy��i j istotou a trvalosti. Zatimco spec ial ismus prostred i co nej rych lej i " vyzd ima ", genera/ ismus se svym i zdroj i �etri a udrzuje si j e (Hannan, Freeman / 977). Ve sve pozdl:!j s i stati oba sociologove charakterizuj i specialisty jako ty, kdo vydavaj i ve�kerou svou energii na to, aby se co nejv ice prizpusobi / i konkretn imu prostredi. Maj i tedy menl:! organiza�niho tuku, j sou �ti­ h /ej �i nei genera/ iste, kteri si opatrnl:! drii vzdy urCite kapac ity v re­ zervl:! pro pripad potreby (Hannan, Freeman 1 983). Vznika pochopite/nl:! otazka, ktera z obou strategi i j e vYhodnl:!j si . Odpovl:!d' na n i neni j ednoducha. V situaci, kdy prostred i j e stabi/n i, j sou organ iza�ni special iste uspMnej si, j ej ich zisky rostou rych/ej i . Pro nestab i / n i prostredi je odpovl:!d' s/ozitej� i a zavisi na povaze zml:!n, predev�im na tom, nako/ik se novy stay podoba minu/emu. Nep/ati zde tedy trad i�ni nazor teoretiku organ izace, pod le n ichi je pro nej iste pro­ stred i vidy vyhodnl:!j s i strategie generalismu. Jsou- / i si oba stavy re/a­ tivne podobne a zml:!ny j sou pomale, by va vyhodneW strategie gene­ ral ismu. Jsou-li vsak oba stavy vyrazne od / i�ne a zml:!ny probihaj i rych /e, byva vyhodnl:!j � i specia/ ismus. Nak/ady n a prizpusobovan i vel m i odl i�nym s ituacim byvaj i tak vysoke, ze se pri prudkych zml:!98

mich vyplati nechat organ izaci zan iknout a vytvoi'it novou s odl isnou strategi i . Nektere z e svych teoretickych postu l atu 0 s i i' i niky, jez pi'ej a l i z po­ pulatni ekologie, se oba soc iologove pokus i l i otestovat na popu laci restauratn ieh zai'izeni v osmmicti kal ifornskych mestech (Hannan, Freeman 1 983). Zkoumal i v l i v zmen prosti'edi na poptavku po s luz­ bach restauratn ich zai'izeni, konkretne zpusoby adaptace ruznych typu restaurac i na sez6nn i vYkyvy. To, ze za vychozi jednotku zvo l i l i popu­ laci kal i fornskych restaurac i, jim umozn i l o vyhnout se nekterym ze svrchu uvedenych metodologickych prob lemu. Zatimco velke fi rmy mivaj i tasto nej asne hran ice pusobnosti, restaurace j sou lokalne za­ vis Ie, coz zj ednodusuje mei'eni zmen re levantn iho prosti'ed i. Restau­ race j sou nato l i k male, ze kazdc mesto j ich rna vetS i potet. Lze tedy jak studovat v l i vy tchoz prosti'ed i na ruzne organizace, tak chovan i tc­ hoz typu restaurac i v ruznych prosti'edieh. Restaurace maj i v prumeru kratSi zivotnost nez j i nc firmy, proto Ize Icpe sledovat meniei se m iru jej ich " umrtnost i " . A konetne, u restaurac i Ize snadno rozlisit ruzne druhy strategie na skale spec ial ismu a general ismu: zda se pohybuj i v uzkem t i sirokem pasmu cen, zda se spec ial izuj i t i n i ko l i n a urt itou tast dne (podavan i obedu, notn i kluby aj .), zda se specializuj i co do typu j idel t i nabizej i siroky vyber. Vyzkum pod le autoru potvrd i l , ze neplati tvrzeni, pod Ie nehoz kazda zmena prosti'edi zvyhodr'luje genera l izovanc strategie. Jsou- I i zmeny pi'ilis rych lc, general ismus se nevyplaci a spec ialiste j sou opet zvy­ hodnen i . S podobnym i vysledky testoval G . R. Carro l l rozl isnou m iru uspes­ nosti genera l istu a spec ial istu v oblasti loka l n iho tisku. Na vzorku 2 808 lokaln ieh americkych novin ukazuje, ze male spec ial izovane redakce mohou byt uspesnejs i net redakce sleduj ic i strategi i genera­ l ismu, tedy obracej ici se na co nej sirsi ttenai'ske publ ikum (G. R. Carrol l 1 985). Otazka m iry inertnosti organ izac i j e pro verohodnost a pouzitelnost popu latn i teorie organizac i zcela zasadni. Pouze v pi'ipade, ze organ i­ zace j sou vu6 zmenam prosti'edi dalekosah l e inertni, muze byt adap­ tatni teorie nahrazena popu latn i ekologii. Pokud by byla m ira adap­ tal i b i l ity organ izac i naopak vesmes vysoka, koncepce popu latn i ekologie, zalozena na potetnim rustu uspesnych a vym iran i neuspes­ nych, by byl a nepouzitel na. Hannan s Freemanem se proto snazi zdu­ vodnit svc stanovisko, pod le nehoz je mira inertnosti organ izac i sku­ tetne pi'ekvap ive vysoka (Hannan, Freeman 1 984). I kdyz, na rozd il 99

od svych drivej s ich tvrzeni, uzmivaj i, ze organizace j sou nekdy schop­ ny zvladat i radikaln i zmeny svych strategi i a struktur, tvrd i, ze pro­ cesy selekce favorizuj i prave ty organizace, ktere se, z j akychkol i v diivodii, neadaptuj i n i kterak snadno a na zmeny reaguj i spise pomalu. Tento typ organ izaci se vyskytuje stale �astej i . Podobne stanovisko muselo vzbudit pochopite lne zna�nou diskus i, t im spise ze byl o vysloveno v prvni polovine 80. let, tedy v dobe, ktera klade zvlastn i diiraz prave na potrebu dynam i�nosti v chovan i organi­ zaci, na j ej ich flex i b i l itu jako odpoved' na urych luj ici se zmeny pro­ stredi. Hannan s Freemanem tvrd i, ze se nemen i j ednotlive organizace, nybrz prave cele popu lace organizaci, a to tak, ze relativne inertn i organ izace nahrazuj i postupne jedna druhou . Organizace preferuj i rutinni fungovan i, nebot' to rna pro ne radu vy­ hod a samotna rutina slouzi jako jakasi organ iza�ni pamet'. Nemennost j ej ich vykonu je chapana jako spoleh l i vost, coz miize m it ve svete ne­ j istoty pi'izn ivejs i ohlas nef prosta u�innost. Pravidelnost jej ich fungo­ van i j im navic usnadnuj e racionaln i zdiivodneni toho, co �ini. Proto neni n ij ak zvlastn i, kdyz organizace stabilne uzivaj i podstatne objemy svych zdroj ii prave na udrzovan i sve struktury. Ovsem tytez faktory, ktere � i n i system reprodukovatelnym, � i n i ho zaroven odolnym vii�i zmene, a tytez vlastnosti, ktere zaj ist'uj i reprodukovatelnost, pos i l uj i zaroven take inertnost. Kazda zmena se pak stava pro organ izaci zale­ zitosti nejen technickou, ale pi'edevsim hodnotovou a mocenskou. A utoi'i se tern ito nazory pochopitelne dostavaj i do rozporu s h lavn im soc iologickym proudem, ktery pi'inej mensim od dob R. K. Mertona povazuj e inertnost za nau�enou neschopnost, tedy za jev veskrze pa­ tologickY. Autoi'i naopak tvrd i, ze "organizace, ktere se �asto pokou­ sej i reorgan izovat, produkuj i velmi malo a maj i n izke sance na pi'e­ ziti," a dodavaj i, ze, pod Ie j ej ich nazoru, "rezistence vii�i strukturnim zmenam je pravdepodobne vedlej s im produktem schopnosti vysoce verne reprodukovat svou strukturu" (Hannan, Freeman 1 984 : 1 5 5). Nyn i Ize porozumet j ej ich tvrzeni, pod le nehoz selekce zvyhodnuje prave organizace s vysokym stupnem inertnosti, tedy odolne vii�i zme­ nam. Tato odolnost je jen rubem j ej ich reprodukovate lnosti, jef zvy­ suj e sance na pi'eziti, zatimco organizace, jef takto rigidni nejsou, maj i potize reprodukovat se, men i se v j iny typ, tedy ve sve piivodni po­ dobe zanikaj i. M ira inercie se miize menit v priibehu zivotn iho cykl u organizac i. Hannan s Freemanem se pi'itom odvolavaj i na myslenky Stinchcomba, ktery v polovine 60. let hovoi'i l 0 tzv. "zad luzenosti novosti" (the l ia1 00

b i l ity of newness). A. L. Stinchcombe mel tehdy na mys l i skutecnost, ze nove organizace j sou vystaveny vetS lmu riziku neuspechu a zan iku nez organ izace j iz existuj ici. Je tomu tak z fady duvodu: j ej ich c innost zav isi na kooperaci l id i, kteri se neznaj i, a nej akou dobu trva, nez si vybuduj i vzajemnou duveru, navic musej i soupei'it s etablovanym i or­ gan izacemi, aniz by mely hned zpocatku stej nou m iru legitimity jako ony atd. (Tomuto tematu se venuj i tez Freeman a Carro l l [ 1 983]. Zj is­ fuj i, ze mira umrtnosti organizaci kratce po zalozeni j e mnohem vyssi nez v pokroc i lej sim veku .) Naopak organizace, ktere j iz urcitou dobu existuj i, maj i umrtnost n izsi. Nic nelegitimuj e organizac i lepe (napi'iklad pi'i narocich na zdro­ je) nez jej i stafi. Pi'itom v pokroci l ejs im veku organ izace dvoj nasobne plati, ze snaha opustit starou a zi'id it novou strukturu c i n i organ izac i nestab i l n i, snizuj e spolehl ivost jej iho vykonu a ohrozuje sarno j ej i pi'e­ ziti. Je pravda, ze mira inertnosti roste s vekem a organizace postupne osifikuj i. Zaroven vsak s vekem roste tez jej ich schopnost rutinne se reprodukovat, a proto s rostoucim vekem m ira umrtnosti organ izaci k lesa. Vyvoj mortal ity v ramci popul ace organ izaci testuj i Hannan s Free­ manem na vyvoj i odborovych organ izaci v USA v letech 1 836- 1 985 (Hannan, Freeman 1 988). Zkoumaj i zde, zda vubec a jakym zpusobem zavisi m iry vzn iku a zan iku organ izac i na poctu existuj ic ich organi­ zac i. Zj ist'uj i pfitom, ze cely pohyb j e ovl i vnovan dvema protiklad­ nym i procesy: procesem legitimizace a kompetice. Problem legitimity bran i rychlej s imu vzrustu poctu organizac i v prrych fazich existence nove organ izacni formy. Jej ich novost odra­ zuje banky, jez nej sou zvykl e j im pujcovat, a odrazuj e i talentovane l idi od toho, aby k n i m vstoupi l i . Jak postupne legitimita stoupa a nova forma organ izace se dostava do sirokeho povedomi, mortal ita orga­ n izac i daneho typu klesa. V teto fazi muze dokonce zrod Ci existence jedne organizace nechtene pomahat legitimovat i j ej i potencialni soupefe. S rustem jej ich hustoty vsak zac ina pusob it vaha druheho faktoru kompetice. Prave v dus ledku rostouc i intenzity kompetice j sou srazeny zisky plynouci z j i z neproblematizovane legitimizace. Omezenym zdrojem, 0 nejz souperi odbory, j sou jej ich p latici c lenove. Narust po­ ctu organ izac i snizuje v principu m iru rustu kazde z n ich i m iru rustu popu lace j ako celku. Roste-l i pocet zakladanych odboru i po dosazeni rovnovahy mezi jej ich souhrnnou kapac itou a poctem tech, kdo mohou byt organ izovan i, zac ina v populaci vzrustat m ira umrtnosti . 101

Koncem 80. let podrobil popu lacni teori i organizaci ostre kritice R. C . Young. leho kriticke vyhrady maj i obecn�j s i platnost a tykaj i se moznosti apl ikovat pristupy pi'irodov�dne ekologie na zkouman i l idske spolecnosti vubec (Young 1 988). Young v prve rad� zpochybnuje smysluplnost h ledan i obdoby zivo­ cisnych a rostlinnych druhi't v oblasti l idskych organ izac i. Bez takove analogie vsak nemaj i postupy popu lacni ekologie zadnou oporu . B io­ logic dokaze druhy spolchl iv� rozl isit pomoc i jej ich spec ifickeho ge­ nctickeho fondu. N i c podobneho, co by j i pomoh lo druhy se srovna­ telnou spolch livosti rozl isit, vsak soc iologic po ruce nema. le pravda, ze statist ika od l i suje napriklad ruzne druhy vyrobnich organizac i a c i n i tak mnohdy do znacnych podrobnosti. Kriteria j sou vsak pi'il is arbit­ ram i a pi'ilis ucelova a pro potreby samotnych soc io logickych vy­ zkumu casto nepouzitclna. A bsencc presneho vymezeni druhu vsak Cini problematickym take vymeze n i n i ky. lak bychom moh l i identifikovat urcitou n iku bez pres­ ne znalosti druhu, ktere j i obyvaj i ci 0 ni soupefi? Navic rna n ika vcd lc sveho funkcniho rozm�ru vzdy i urcite prostorove zakotveni. Bez zna­ losti j ej ich hranic jc idca n i ky ncmozna. V pfipad� rozs ireni organi­ zaci, napriklad urcitych c irkvi anebo firem, j e vsak kraj ne obtizne po­ dobne hranice i jen pi'ibl izn� urcit a 0 pfis lusne n ice smyslupln� hovofit. Popu lac n i ekologie zkouma dynam iku pocctnich stavu druhu, jej ich narust C i vym irani v podm inkach omezenych zdroj u prostred i a zpra­ vidla existence vetsfho poctu konkurencn ich druhu, j ez se 0 tyto zdroj c urcitym zpusobcm d e l i . Takove zkouman i nenf mozne, nej sme- l i schop n i pi'csne vymezit nejen identitu ruznych druhu, a l e take identitu j ednot l i vcu v ramci urciteho druhu. V oblasti organizaci narazfme v tomto ohledu na radu problemu, na nez pfirodovedna ekologie ne­ mysl f. lestl ize naprfklad urc i ta organ izace fUzuj e s j inou, rna smysl po­ vazovat fuzi za umrti j edne z n ich? I pro slabSi organizaci muze byt fUze usp�chem a dokonce znovuzrozenfm. Z hlcd iska matematiky po­ pulacn f ekologie sc vsak dana populace pocetn� zmensuje, tedy dany "druh " zaznamcnava ubytek. Podobne uvahy vylucuj f moznost kon­ ceptual izace vyrazn�js fch zm�n. Kazda takova zmena jc jcdnoduse rc­ gistrovana j ako smrt stare a zrod nove organ izace. Ncnf jasne receno, kdy zmena je zmenou a od jake hran ice uz je zrodem ci smrti. le l i koz vsak cHcm teto teorie je vysvetl it mechan ismus prezfvan f organ izaci, nedokazat urcit, zda organizace prczila, je dost vclkou vadou. V otaz­ ce i nercie Hannan s Freemanem postupne ustupovali ze svych tvrzeni 1 02

popiraj ic ich moinost zm�n navozenych zvn itrku organizace, ai na­ konec haj i l i tvrzeni 0 tom, ze inertnost znamena vlastn� jen pomalej s i tempo zm�n v organ izac i v porovnani s tempem zm�n v okolnim pro­ stred i. Organizace se tedy m�ni, avsak pomalej i nei prostredi. Jak se o tom presv�dcit, taie se Young, neum ime- l i m�fit zmeny prostredi? H lavn i cl l popu lacnich ekologu, pred ikovat sance na preiiti urciteho druhu v podm inkach soupereni v pevn� dan em ramci prostredi, j e ne­ spln itelny, jestl iie nedokaieme u dvou organ izac i, j ei se navzajem odl isuj i, jednoznacn� stanovit, j edna- l i se 0 c leny tehoi druhu c i 0 pri­ slusn iky druhu ruznych. Biologie zkouma jedince, kteri j sou navzajem v pri ncipu nezavisl i jeden na druhem. Komplexni organizace vsak byvaj i casto nej ruzn�j ­ simi zpusoby propojeny. Nelze prenaset modely vyvinute pro analyzu nezav is lych jednotek na zkouman i chovan i struktur, jez j sou determ i­ novany vyssim i urovnemi organ izace. R. C. Young dospiva k zav�ru, ze i pokud by biologicke teorie byly opust�ny, hypotezy stoupencu popu lacni teorie organizaci by tim n ijak zasaieny nebyly. Jej ich zaklad j e totii prevzat z teori i organizace. Zvlast' patrne je to v pfipade hypotezy, pod le n ii m ira umrtnosti klesa s v�kem organ izace. Ta je prevzata od soc iologa Sti nchcomba a nikoli z biologicke teorie. B iologie zllli j iny vztah mezi vekem a m irou umrt­ nost i . Pokud nektere zavery presto vyzn ivaj i podobn� jako zav�ry prir­ odov�dne ekologie, je to dano urovni abstrakce a odvolavan i se na ekologi i je zde nadbytecne. Vcelku vsak pfil isne zj ednodusovan i in­ spirovane napodobou biologie bran i analyze zvlastnosti transformace komplexn ich organ izaci . Young zaverem klade otazku, proc se Han­ nan, Freeman a jej ich kolegove nespokoj i l i s ekonom ickym modelem konkurencniho chovan i firem. Hannan a Freeman ve sve obran� poukaza l i na radu prednosti sveho pristupu (Hannan, Freeman 1 989). Upozornuj i na ty prvky v chovan i organ izac i, ktere ne lze vysvetl it, zanas ime-l i po vzoru pfevladaj ic iho parad igmatu organ izacni a manazerske l i teratury do stud ia organ izac i antropomorficke prvky a ztotoznuj eme- l i je s heroickymi obrazy ma­ nazeru. Jej ich vysv�tleni vychazi zvn�j sku, n ikol i v zevnitr organ izac i, coz j i m umoinuj e upozorn it na obrovsky vl iv, j aky rna na vysledny usp�ch c i neusp�ch organ izace taktika a strategie prijata ostatnimi organ izacemi v systemu. Poh led na chovan i organ izace vychazej ic i pouze zevn itr ji samotne navic izoluje sociolog i i organizace od j inych odvetvovych soc iolog i i a sniiuj e j ej i prinos ke zkouman i spolecnosti v sirs ich souvislostech. 1 03

Pohled z perspektivy popu lacni teorie organizac i prispiva zaroven ke zkouman i procesu dlouhodobe zm�ny, prav� tak jako mechanismu so­ cialnich hnuti Ci fenomenu socialni nerovnosti . Pokus i l i s e vyuzit p i' i modelovan i toholo pristupu ekonom ickou teo­ r i i chovan i fi rmy na kompetitivn ich trzich, ktera rovn�z klade duraz na simultannost chovan i v�ech stran ucastnych na tomtez trhu. Aktei'i jsou zde v�ak I icen i , jako by to byly vniti'n� bezrozporne bytosti jednaj ic i zcela racionaln�. Ekologicky model mnohem lepe vystihoval skutecny, do j iste m iry instinktivni a pi'edem dany charakter organ izaci a jej ich chovan i. Hannan s Freemanem nikdy netvrd i l i , ze d�ni v oblasti komplexnich organizac i probiha pi'esn� tak jako d�n i v pi'irodn ich systemech. Pouze se nechal i i nspirovat celkovou logikou vykladu ekologu . Neni proto napi'iklad ani du ldite, zda umrtnost se stai'im roste, anebo klesa. Du­ lezite je, ze se se stai'im m�ni, tedy ze stari v obou pi'ipadech interve­ n uj e j ako jedna z nezavislych prom�nnych. Vyznam sveho pi'istupu spati'uj i m imo j ine v tom, ze j im umoznuje, n a rozdi l od klasicke teorie organizaci, vysv�tlit pom�rn� cast)' jev, kdy urcita organizacni forma vzkveta, i kdyz jej i jednotl ive organizace maj i n izke �ance na pi'diti. Muze se jednat napi'iklad 0 skupiny soc ial­ n iho protestu, 0 nove sekty a c irkve a podobn�. Takove situace, kdy vysoka m ira "umrtnost i " vystupuj e v kombinaci s vysokou m irou "po­ rodnost i " , dokazi popsat jako dusledek n izkych nakladu na organ izo­ vani a n izke komplexity v kontextu kulturn� se m�n iciho prosti'ed i. Populacni teorie organ izaci, pi'es ve�kere sve metodologicke prob­ lemy, znamena vyrazny pi'inos pro soc iologi i . Oproti chicagske skole ci teor i i Amose Hawleye znamena pi'esun akcentu v pi'ej iman i eko­ logickych impulsu sociology. Zatimco prakticky az do pocatku 70. let se sociologie nechava inspirovat ekolog i i pi'edevsim z hlediska jej i systemovosti a jej im durazem na adaptac i, populacn i teorie organ izac i recipuje j iz motivy znacn� odl isne. Pfedev�im je to dllraz na lim ito­ vanost zdroju, jez maj i organizace k d ispozici, a spol u s tirn dochazi k objeven i koncepce unosne kapac ity prosti'edi take pro soc iologi i . Jestl ize chicagska �kola i Amos Hawley chapa li prosti'edi v podob� n ezapln itelneho prostoru vyzyvaj ic iho clov�ka k expanzi, popu lacni teorie organizaci j iz vidi, ze prostor se zapln i l . Zi'ejm� nen i nahodne, ze v dob�, kdy se zacina ukazovat, ze dosavadn i zpusoby adaptace modern i spolecnosti byly do znacne miry kontraproduktivni, opou�ti popu lacni teorie organ izac i pojem adaptace a na jeho m isto klade 1 04

v dob� dominance strukturn iho funkc ional ismu polozapomenuty prin­ cip konkurentniho soupefeni. Popu latni teorie organizac i od poloviny 70. let klade do samych za­ kladii sveho vyk ladu fungovan i organizovane modern ity princip mezi riistu, a tak se jako prvn i soc iologicky sm�r systemat icky vyj adfuj e k novemu fenomenu, jenz pfedev�im o d potatku 7 0 . let vytvofil vhod­ ne prosti'edi pro prudky vzriist zajmu 0 ekologicke souvislosti zivota spoletnosti a pro nastup environmentalnich hnuti.

1 05

Druha cast

EKOLOGIE JAKO V AROV ANi

1 07

Pfimol3ani apl i kace s lovn iku ekologie na ryklad spolel3enskych j evu a procesu, jez byla zakladem pfistupu "human ecology", bud ila zdani, jako kdyby pome!), charakteristicke pro modern i spolel3nost existovaly s jakousi pfirodn i nutnosti. Za vrchol adaptabi l ity I idske spolel3nosti jsou povazovany aktivity, v jej ichz dusledku j e m nohdy bezprostfedne ohrozena schopnost regenerace pfirodn ich ekosystemu. Vzn ika tak po­ nekud zmateny stav, kdy usty pfedstavite l u smeru "human ecology" se ekologickeho posveceni dostava pray/! te forme spolel3nosti, ktera svou expanzi prirodu ohrozuje, pusobi tedy v pravem slova smysl u prot i­ ekologicky. Tato tendence vrchol i v prac i Amose Hawleye, jemuz umoznuj e prezentovat ruzne zpusoby organizovaneho po�kozovani pfirody jako j evy ekologicke, nebot' "ekologie" a "ekologicke" j e m u synonymem jakeko l i v organizovane l3innosti populace. J i nymi slovy: devastace pfirody I3lovekem j e ekologicka, pokud se dej e systemove. Tato zmatenost poh ledu je navic umocnovana tim, ze soc iologove zpravidla pod pojem "vnej�i prostfedi" zahrnuj i ope! jen url3ite l3asti spolel3nosti, tedy neprirodn i, I3lovekem vytvofene reality symbol icke povahy. Jestl ize vysledkem minu lych adaptac i I3loveka na pfirod n i prostfed i byl vzn ik prostfedi umeleho, pak d a l � i zkouman i s e zcela po­ chopitelne pfesunuj e do oblasti adapt ace I3lovcka na lImele prostfedi mest a organ izac i. Samotna pfiroda a vztahy I3loveka k n i se tak z "ekologickeho" pohledu soc iologie zcela logicky, ov�em zaroven velmi ne�tastne vytracej i. Soc iologie, ktera popisuje, jak j e modern i I3lovek v ramci sve spolel3nosti schopen adaptovat se na prostfedi, tak nema prostfedky, ktere by j i umozn i ly reflektovat, nako l i k pfirodn i prostfedi prestava byt schopno adaptovat s e n a aktivity I3loveka. Z pfi­ rodovedne ekologie nemoh la soc iologie ziskat nastroje pro analyzu situace, kdy url3ita organizovana populace j e "sil nej�i" nez prostfedi v tom smyslu, ze mu vnucuje sve vlastn i paramet!)' a nuti je, aby se na ne adaptovalo. S tirn, jak se modern i c lovek dostava do ofenzivy vul3i pfirode, sta­ vaj i se modely odpozorovane z den i v samotne pfirode pro popis na­ stale situace stale neadekvatnej�i. Jednotlivi sociologove se proto od 70. let na�eho stoleti pokou�ej i popsat stay vec i novym zpusobem. W i l l iam Catton vysvetluje, prol3 j e snaha pfekrol3it ekologicke meze kladene ex istenc i zivota na teto planete v d louhodobej � i perspektive odsouzena k neuspechu. Ulrich Beck pop isuj e ve sve koncepc i rostou­ c ich ohrozeni a nepoj i stitelnych rizik cenu, kterou modern i spolel3nost za dol3asne pfekral30van i mezi plati.

1 09

Zaroven prudce roste objem I i teratury zabyvaj ic i se snaham i, j i miz se n a ruznych urovn ich snazi modern i �Iovl!k korigovat smHovani spole�nosti pravl! v souladu s imperativem ochrany pi'irodn iho pro­ stfed i. Zde se fada sociologicky re levantnich momentu objevuje take v pracich fi l ozofU, ekonomu, pol i tologu, psychologu i teologu. Snaha korigovat pfistup ke svNu pfedevsim na individualni urovn i zml!nou vl!dom i j e pfizna�na napfiklad pro hlubinnou ekologi i . Snaha interve­ n ovat do chodu modern i spo le�nosti nestandardnim zpusobem na sku­ pi nove urovn i charakterizuj e nova socialni hnuti. Kone�ne snaha o globalni restruktural izaci spole�nosti je prizna�na pro projekty trvale udrZitelnost i, j ez j sou na mezinarodn i urovn i formulovany pfedevsim od druhe poloviny 80. let. Na ruznych urovnich je tak patrno usi l i hledat, pnivl! v kontextu fa­ talniho ohrozeni pfirody, novou identitu, nam isto te, jej iz zpochybnl!ni j e obsahem druhe krize modern ity. H lubinnou ekologii tak Ize chapat j ako snahu radikalnl! na urovn i individua pfekonat fragmentalizac i, jez pati'i k dusledkum organizovane modernity. Snaha 0 stej nl! radikalni pi'ekonani moderni d i ferenciace spole�enskych podsystemu pati'i k c i­ lu m novych socialn ich a mezi n i m i take environmentalnich hnuti. Kone�nl! uvahy 0 trvale udrzitelne spole�nosti rad ikalnl! zpochybnuj i funk�nost dosavadn iho modelu vztahu mezi socialni statikou a dyna­ m i kou, a tim se bezprostrednl! dotykaj i sameho jadra soc iologickeho uvazovan i. N a druhe stranl! tento vyvoj vede ke kompl ikac im v chapani ekolo­ gie j ako j akesi kopie l idske ekonomiky provozovane pfirodou . Jestlize v m i n ulosti byla ekonom icka �innost � Iovl!ka inspiraci pro h ledan i analog i i v oblasti pi'irodni ekologie, pak pnivl! myslenka mezi rustu touto ideou oti'asla: modern i ekonom ika nefunguj e zpusobem, kterY j e bl!zny v pi'irodl!. Naopak, svym chodem a svoj i expanzivitou bez hra­ n i c prumyslova modern i ekonom ika pfirodu ohrozuje. Tato skute�nost vede prvn i soc iology k ekologicky relevantnim analyzam vztahu eko­ nomiky a spole�nosti. V pi'ipade WiJl iama Catton a rna tato analyza katastrofickY nadech, v pripadl! N iklase Luhmanna a predevsim U l ri­ cha Becka vede m imo j ine k uvaham 0 funk�nosti modern iho zpusobu d i ferenciace spole�enskych podsystemu .

1 10

Kap itola 8

ME ZE RU S T U Bude-Ii Irval soucasna lendellce niSIU SVI!loVl! populace, zneeiSt'ovani, produkce polravin a vYL<erpavani pNrodniho bohal­ stvi, bude nekdy v prubehu pNslich sia lei na lelo planele dosaieno mezi nisll/. Nejpravdepodobnejsim dlisledkem bl/de nahly a nekontrolovalelny pok/es populace i pnimyslove kapacily. Meadowsovi

Po�atek druhe poloviny 20. stoleti je ve znamen i bezprecedentn iho ekonomickeho rustu a doprovodneho rustu iivotn i urovne v rade zem i Evropy a severn i Ameriky. V zem ich tretiho sveta probiha podobne bezprecedentni popula�n i rust. V soc iologi i vedou tyto trendy k roz­ pracovavani teorii modern izace, ktere se zabyvaj i moinostmi rozsire n i demokratickeho zfizeni a ekonom iky rustu do takzvanych rozvoj ovych zem i. Zaroven se vsak v teze dobe mnoii pochybnosti 0 tom, zda ekono­ mika rustu na jedne strane a vzrust popu lace na strane druhe nepi'ed­ stavuj i pfil i s velkou zatez pro prirodn i ekosystemy. Mezi prvn imi, kdo podobne obavy ve druhe po lovine naseho stoleti expl icitne vyslov i l , byla americka badatel ka a zurnal i stka Rachel Carsonova. Jej i kn iha The Silent Spring z roku 1 962 byva �asto povaiovana za symbol po­ �atku noveho chapan i ekologie, a to presto, ie zej mena v americke du­ chovn i trad ici navazuj e na dlouhou fadu osobnosti ochranarskeho hnuti, j akym i byl i John M u i r, Henry D. Thoreau �i A ldo Leopold. Carsonova popisuj e drasticke dopady pouiivani chemika l i i a pre­ devsim DDT v zemede lstvi. I nsektic idy a pestic idy se pri svem puso­ beni nezastavuj i tam, kde by si � lovek pral, a hubi iivot obecne, nejen skod l ive formy hmyzu. Z �iste pragmaticke polohy uvah se Carson ova dopracovava k myslenkam 0 nutnosti nau� it se sd i let Zem i spo l u s j inym i stvorenim i . Touha kontrolovat prirodu j e projevem kratko­ zrake l idske arogance zrozene v "neandertalskem veku biologie a fi lo­ zofie", kdy �lovek j este predpokladal, ie pfiroda zde existuj e pouze pro neho. I kdyz Rachel Carsonova zakratko v roce 1 964 um ira stiiena rakov inou a pronasledovana ai do posledn ich chv i l tvrdou kampani

III

agrobyznysu, j ej i kniha nalezla sirokou odezvll, a to nejen v odborne vefej nost i . Ve stej nem roce j ako Carsonova publikuje Stuart Uda l l svou prac i nazvanou The Quiet Crisis ( 1 962). Poj ednava v n i 0 vyvoj i environ­ mentalniho mysleni ve Spoj enych statech od dob Thomase Jeffersona. Historie nas lIci, konstatuj e ve sve kn ize, ze dfivejsi c i v i l izace upad ly, protoze se nenauci ly zit v harmo n i i s pfirodou. Po oslnen i technikou se dnes zac iname vracet k ind ianske moudrosti , z n iz ziskavame pocit ucty a obdivu k Zemi . J e n 0 neco malo pozdej i sehrala v e frankofonnim prostfedi podob­ nou in iciacn i rol i , co se tyce zajmu 0 environmentalni souvislosti na­ seho vyvoje, kn iha Jeana Dorsta Avant que la nature meure ( 1 965). Autor mimo j i ne konstatuje, ze nekriticka vira l i d i v techniku vede k niceni vseho, co v pfirode j este zn icit Ize, a to paradoxne ve jmenu rentabi l ity. Obavy z pi'i I i sneho tIaku I idstva na pi'irodn i prostfed i jako dusledku pi'i1is prudkeho populacniho riistu zdllrazn i l demograf Georg Borg­ strom, autor kn ih The Hungry Planet ( 1 965) a Too Many ( 1 969). S ce­ losvetovym ohlasem tentyz nalehavy problem prezentovala kniha ame­ rickeho biologa, prezidenta Americkeho institutu pro biologicke vedy, Pau la R. Ehrl icha The Population Bomb ( 1 968). Jak sam autor poccit­ kern 90. let vzpom ina, tehdej s i varovan i nebylo vyslyseno. Naopak, svetova populace, j ez v roce 1 968 c i n i l a 3,5 m i l iard osob, stoupla v priibehu pouhych dals ich dvaceti let na 5,3 m i l iard . Zatimco rocne v tomto obdobi pi'ibyvalo na Zem i zhruba 95 m i l i6nii I i d i, stej nym roc­ n im tempem ubyvalo 25 mid tun orn ice. Pokud budou tyto trendy pokracovat, riist obyvatel zemekou le bude j iz brzy zastaven ve lmi kru­ tym zpiisobem (Ehrlich 1 990). Mezi prvn imi ekonomy reaguj icimi na zmenenou situac i je nutno na pi'edn i m m iste uvest Kennetha E. Bould inga, ktery upozornuje, ze l i ­ m i tovanost prosti'edi s i vynuti zmenu ekonom ickych principii. A z dosud "kovboj ska ekonomika", prosazuj ici exploativni a nas i l n icke chovani na otevi'enych planich, bude muset byt nahrazena "kosmickou ekonomikou" , v n iz se Zeme podoba uzavi'ene lod i s omezenym i za­ sobam i a s omezenymi moznostm i zneC ist'ovat prostor (Bou l d ing 1 96 8 : 2 8 1 ). Angl ican Edward Goldsmith, vydavate l nejznamejsiho ekologickeho period ika The Ecologist, pub l ikuje roku 1 972 prac i Blueprint for Sur­ vival, kterou podpoi'ilo neko l i k des itek svetove vyznamnych vedcii. Goldsm ith n avrhuj e konkretni opatfeni k odvracen i ekologicke kata112

strofY: novou danovou politiku zvyhodnuj ici vyrobky s d louhou trvan­ livosti, pi'echod na pouzivan i obnovitelnych materialu, podporu vy­ robe upi'ednostfluj ici I idskou prac i pi'ed prac i stroj u a chemika l i i, univerzalni aplikaci principu "znet ist'ovate l plati", vyvoj novych eko­ nomickych indikatoru, opati'en i na sn izeni rustu popu lace, novou do­ pravn i politiku omezuj ic i osobni automobil ismus, ekonomickou, po l i­ tickou a spravni decentral izac i atd . Ve stej ne dobe americky biolog a j iz od 50. let vyznamny aktivista miroveho hnuti, i'ed itel Centra pro b iolog i i pi'irodnich systemu a prezi­ dentsky kand idat ve volbach roku 1 980 Barry Commoner ve sve kn ize The Closing Circle ( 1 972) podrobuj e kritice jak celkovou filozofi i modern i vedy, ktera plati za sve uspechy ztratou celostniho pohledu, tak take pol itiky a celou vei'ej nost, ktera fasc inovana technickym i pro­ sti'edky zapom ina na moralni cile. Autor si vsima zarazej icich podob­ nosH devastuj ic ich aktivit v prosti'ed i trzn i ekonom iky a v podm inkach realneho social ismu. Commmoner konstatuje, ze "svet j e vleten na po­ kraj ekologicke katastrofy n iko l i vinou j ednotlivych chyb, jd by bylo mozno diltimi zasahy korigovat, ale tlakem mocnych ekonom ickych, pol itickych a socialnich s i l , ktere tvoi'i h lavni proud dej i n . Kazdy, kdo chce environmental n i krizi letit, musel by se pokusit zmenit beh dej i n" (Commoner 1 972: 3 00). Vyvrcholen im teto prve etapy ekologickeho proc itnuti se stala cin­ nost R imskeho klubu, tedy skupiny prom inentnich vedcu z ruznych oboru, jez se zformovala v roce 1 968 z inic iativy Aure l ia Pecceie. Pod vedenim Donel ly a Dennise Meadowsovych z Massachusettskeho technologickeho inst itutu vypracoval kolektiv 70 vedci' l prvni zpravu R imskeho klubu publikovanou v roce 1 972 pod nazvem The Limits /0 Grow/h. Pomoc i pot itatoveho model u stud ie zkouma vztahy mezi peti fak­ tory rustu, a sice populaci, kapitalem, produkc i potravin, tezbou neob­ novitelnych zdroj u a produkc i znet isteni, to vse v ramci konecnych parametru nasi planety. Pfitom tyto parametry, tzv. "unosna kapac ita", j sou vztazeny k pi'edpokladanym svetovym zasobam zdroj u a ke schopnosti ekosystemu absorbovat doprovodne znecisteni. Zakladem fi l ozofie R imskeho klubu j e myslenka, ze v konetnem prosti'ed i nen i mozny tasove neohran iteny rust. Autoi'i zpravy se do­ mnivali, ze zakladnim l i m ituj icim faktorem dalsiho rustu se stane ne­ dostatek neobnovitelych zdroj u . Teprve na dalsich m istech uvade l i moznost kolapsu v dusledku znet isteni zivotniho prosti'edi a potra­ v inovou krizi jako dus ledek zaboru pudy pro nezemedelske tinnost i . 1 13

Jej ich zprava vyvolala krome znatneho zajmu tez bourl ivou kritiku poukazuj ic i na techn i cke nedostatky a pfili� pesim isticke odhady cel­ korych zasob svetovych zdroj u . Autol'i zpnivy naopak v polem ice upozornoval i na nepodstatnost techn ickych m'lmitek ve srovnan i se za­ kladn i fi lozofi i zodpovednost i : z hlediska budoucich generac i neni podstatne, budou- I i zasoby ropy vyterpany 0 patnact ti dvacet let dri­ ve anebo pozdej i . Knihy, state a verejna vystoupen i vedcu upozornuj icich n a existenci hran ic l i m ituj ic ich moznosti expanze l i dske spoletnosti vyvolaly zahy odm itavou reakc i . Jako rozhodn i odpurc i techto varovnych vizi ener­ gicky vystoup i l i napriklad britsky fyzik John Maddox s kn ihou The Doomsday Syndrome (1972), americky futuro log Herman Kahn, spo­ luautor knihy Things to Come ( 1 972), britsky ekonom W i l fred Becker­ man s prac i In Defence of Economic Growth ( 1 974), ti R. Buck­ m inster Ful ler, autor kn ihy An Operating Manual for Spaceship Earth ( 1 97 1 ). Ve svych prac ich shodne konstatuj i, ze expanze modern i ekonom iky nepredstavuj e zadnou hrozbu pro zivotn i prostredi, naopak je v n i ukryt k l it k re�eni v�ech environmentalnich prob lemu dnes i v e vzda­ lene budoucnosti . John Maddox navrhuje re� it hrozbu hlad u tim, ze budou vykaceny neprod uktivni de�tne pralesy a puda oseta. R. B. Ful­ ler prirovnava zemeko u l i k I'id itelnemu stroj i a vyjadruj e presvedteni, ze v�echny potencialni problemy budou vyre�eny pomoc i pot itatu. Stejna v ira v moznosti vedy vede roku 1 973 prirodovedce W. Mode lla k vyj adre n i nadeje, ze stud ium organ ismu zij ic ich v otravene atmo­ sfere vulkanu nam umozn i pl'izpusobit se budoucim podm inkam zivota na Zem i (Naess 1 989: 96). Zmineni vedc i pritom vychazej i z nekomprom isne optim istickych predstav 0 stavu modern i spoletnost i i 0 moznostech prirodniho pro­ stredi vyrovnavat se s nej ruznej�imi dusledky lidske ekonom icke ex­ panze. Priroda je v j ej ich pohledu vnej�im svetem, j cnz ziska va 6 pozbyva vyznam a hodnotu vzdy v zavislosti na vztahu tloveka k n L Napriklad kategorie prirodn ich zdroj u rn a vyznam pouze vzhledem k cilum, jez s n i m i tlovek muze spoj ovat, zadnou j inou inherentn i hod­ notu nema. Neex istuj i tedy zadne j ine hran ice expanze a rustu nef ty, jeZ k lade kapac ita formativn ich aktivit tloveka. Protoze tato kapac ita je v principu neomezena, otazka rustovych l i mitu se stava neaktualn L Napriklad P. Beckmann v prac i Eco-Hysterics and the Technophobes ( 1 973) konstatuje, ze na Zem i ve skutetnosti neexistuj e hrozba prel id­ neni, nebot' rozvoj ove zeme dozenou vyspele v j ej ich blahobytu a po1 14

�et d�t1 u n i ch pak poklesne. Neexistuje hrozba h ladu, nebot' produkce potravin drzi krok s rustem po�tu obyvatel . Kone�n� neexistuj e an i zadmi hrozba vy�erpan i zdroju, protoze neobnovitelny neni totez j ako nenahraditelny. J inou formu argumentace nam ii'ene i proti umirn�nym environ men­ tal i stum nalezame v 80. letech u Rona Arnolda, autora knihy Ecology Wars ( 1 987). L idska �innost a vsechny j ej i produkty j sou prav� tak �asti biosfery jako ptaci �i ve lryby. Zne�ist�ni neni proto n ij ak neza­ douci. Je to pfirozeny dusledek zivota a prace. Negativisticke a ne­ konstruktivni pravn i normy omezuj ici prumyslove zne�ist�ni j sou prav� tak hloupe, jako kdybychom cht� l i kravam zakonem nai'izovat, ze nesm�j i produkovat hnuj (Arnold 1 98 7 : 1 15). Na j i nem m ist� Arnold uvad i, ze environmental isty tak kritizovane giganticke nadnarodn i fi rmy j sou pod le sociologu (konkretn i j mena bohuie l neuvadi) naprosto dokonalou formou organ izace schopnou fes it vsechny pfipady nerovnovahy prosti'ed i zpusobene l idmi (Arnold 1 987: 1 60). Prvn i vlna l iteratury, j ez na pi'elomu 60. a 70. let z vice stran signa­ l izovala hrozby plynouci z pi'iblizovan i traj ektorii rustu k l i m itum pro­ sti'edi, zustala soc iolog i i az na vyj imky tem�i' nepovsimnuta. Sociolo­ gicka teorie te doby je po odezn�n i nadvhidy strukturn iho funkcio­ nalismu rozdrobena v ti'ist' ruznorodych sko l a proudu h lasicich se v�tSinou k interpretativnimu parad igmatu. Teorctikove konfliktu hovo­ i'i sice 0 krizi i ndustrialn i spole�nosti a 0 dezi luzi z pokroku, j ej ich kri­ tika vsak nema environmentalni rozm�r. Pouze cast kritiky masove spole�nosti a konzumu (napi'. v pojeti J. Baudrillarda) m ii'i take n a ekologicke souvislosti nadm�rne spoti'eby. Teorie sm�ny naopak zkou­ s i pi'elozit kategorie sociologicke do jazyka ekonomie a podridit inter­ pretac i socialn iho deni overenym konstrukcim nab idky, poptavky a spotreby. Rod ici se soc iobiologie se zam�i'uj e pi'edevsim na oblast sexualn� podm in�neho jedmini a zkouma zvlast� rod inu j ako nej pi'i­ rodn�j s i j ednotku l idske spole�nosti . Reflex ivn i a kriticke proudy v so­ ciologi i reaguj i na zatim nezi'etelne a konfuzni pohyby ve spole�nosti, j imiz se ohlasuj e ustup organ izovane modern ity. Pi'edpona post- pro ozna�eni zasadn i restrukturalizace modern i spole�nosti se obj evuj e zatim j e n vyj i me�n� a spor 0 celkove hodnocen i tohoto pi'echodu se jest� nerozb�h l . Mnohem pohotov�j i n e i sociologove zareagovali na mnoiic i s e s ig­ naly pi'ekro�eni mezi ekonomove, fi lozofove, etic i, ale i pravn ici, d iskuse se rozb�hly v oblasti naboienstvi a pol i to logie. Tyto diskuse, 11 5

jak plyne z povahy veci, �asto nerespektovaly uzke hran ice jednot­ l i vych oboru. lako vystiznou i lustrac i charakteru techto d iskusi Ize uvest myslenky Garretta Hard ina, jehoz stat' The Tragedy of the Commons vys la v �a­ sopisecke podobe j iz roku 1 968. Dotykala se zaroven ekonomicke, pol i ticke i eticke dimenze environmentalnich problemu. Hard in uvad i ve sve stati modelovou situaci obecni pastv iny, na niz maj i volny pi'l­ stup vsich n i chovatele stad. Pokud stavy pasouciho se dobytka nepi'e­ kro�1 unosnou kapac itu pastvi ny, je vse v pOi'adku. Jednoho dne se to vsak stane a vynosy z pastvy zatnou klesat. Logickym zpusobem reak­ ce pastevcu na klesaj lc i vynosy je pi'ihanenl dalsich kusu dobytka, kde vyssi potet rna kompenzovat vzn ikle ztraty. B l udny kruh se tim uza­ v lra a tragedie je dovrsena. Hard i nuv pi'lklad ukazuj e meze, na nez v l imitovanem prosti'edl na­ razi l i beralni princip svobody. S ledovan l soukromych zajmu kazdym ze zu�astnenych nevede ke vzrustu blaha vsech, nybrz ke zru inovan i zdroj u . Hard i n zaroven poukazuj e na funk�nost urWych omezenl, ktera umoznuj l udrzovat �erpan i zdroj u na optimal n l urovn i. Hard in uzavira, ze jedine ur6te vzaj emne omezeni, na nemz se ve svem vlast­ n lm zaj m u �Ienove pospol i tosti shodnou, muze zabranit vy�erpan l spo­ le�nych zdroj u . Problem "tragedie ob�i ny" pi'itom muze vzn iknout vsude, kde dochazi k neomezenemu uZlvan l � i zne� ist'ovan l sd l lenych zdroj u . Fenomen mezl rustu rn a zce la zasadn i vyznam j a k pro celkove pojetl vztahu �Ioveka ke svetu, tak pro moznosti l idske spole�nosti ve vztahu k pi'[rodn lmu prosti'edL Diskuse se proto nemoh la omezit na pouhe technicke dohadovanl 0 tom, na kol i k let vysta�1 j este lidstvu zname zasoby ropy �i jakym tempem bude celosvetove ubyvat orne pudy a pastvin. Existence mezi rustu sarna 0 sobe vola po vice �i mene rad i­ kal n im pi'ehodnocenl mnoha dosavadn ich postoj u a zazitych pravd. K takovemu pi'ehodnoceni za� lna dochazet v fade oblasti a mezi prvn imi byla teo logie. Boui'l ivou di skusi zde vyvolala kriticka stat' h i storika Lyn na Whita The Historical Roots of Our Ecologic Crisis pub l i kovana j iz v roce 1 967 v �asopisu Science. Wh ite tvrd l, ze za soutasnou ekologickou krizi nese ki'est'anstvI velkou zodpovednost, a to z i'ady duvodu. Z i dovsko-ki'est'anska trad ice zavedla dualitu mezi �Iovekem a pi'lrodou a utvrzuje �Ioveka v pi'esved�enl, pod le nehoz vykoi'ist'ovanl pi'lrody neni na rozd ll od vykoi'ist'ovanl � Ioveka zadnym zlem. Zatlmco tlovek, vytvoi'en pod le obrazu bOZlho, rna dusi a nadej i n a spaseni, zbytek stvoi'enl je zde j e n pro l idsky uzitek. Ki'est'anstvi 1 16

nema, pod le Wh ita, zadny respekt pro nehuman izovanou kraj inu. Pi'i poslednim soudu bude tato kul isa dramatu spaseni jako j iz zbytecna zn icena. Ki'est'anstvi ved lo, pokracuje Wh ite, k desakral izac i pi'irody a tim otevi'elo cestu pro moderni exploatac i zdroj u . Nek lade zadne pi'e­ kazky destruktivn imu uzivani technologi i, naopak, svym durazem na transcendenci brani i estet ickemu ocen�ni pi'irody. White se domniva, ze ki'est'anstv i bude nutno rad ikaln� prom�nit, a pokud by to nebylo mozne, nahrad it je men� antropocentrickym nabo­ zenstv im, nej rad�j i zen-buddh ismem. K reform� ki'estanstvi doporuco­ val vyuzit mys lenek Frantiska z Assiss i . Diskuse 0 vyznamu ki'est'anstv i, a l e i j i nych sv�tovych nabozcnstvi pro formovani vztahu clov�ka k pi'irod� probiha dodnes a I iteratura na toto tema j e znacn� rozsah la. Z prvych reakc i na Wh itovo vystoupeni Ize uvest napi'iklad kn ihu evangel ickeho kn�ze Johna Cobba nazvanou Is It Too Late? A Theology of Ecology ( I 972). Cobb souhlasi s nazo­ rem, podle n�hoz nese ki'est'anstvi svou miru zodpov�dnosti za envi­ ronmentalni krizi, dodava vsak, ze napi'ik lad ani nabozenske pi'edstavy americkych Ind ianu Ci systemy orientalnich nabozenstvi, byt' mohou byt v n�kterYch bodech ve v�tSi harmon i i s pi'irodou, by samy nebyly schopny environmentalni krizi zabran it. Podobn� John Passmore v kn ize Man's Responsibility for Nature (1974) odmita moznost implantovat zapadn i c i v i l izac i cizi nabozen­ stvi. Zaroveii j e skepticky ohledn� moznosti vyuzit pro ekologicke osviceni viru ki'est'anskou, ktera s i ve vztahu k pi'irod� az pi'ilis casto protii'eci . Novou viru nelze vymyslet, bud' vyroste z nove zkusenost i zcela spontann�, anebo nevzn ikne vubec. Naopak ti, kdo se domn ivaj i, ze ki'est'anstvi obsahuje environmen­ tal n i ohledy, odvolavaj i se pi'edevsim na myslenku spravcovstvi, j ez buh sveril clov�ku nad stvoi'enou pi'irodou, a v teto souv islosti ozivuj i napi'iklad trad ici i'adu bened iktinu, pod Ie n ichz rna c lov�k pi'i uzivan i pi'irody pro svou poti'ebu m it vzdy na pameti, ze neni vytvorem j eho, nybrz bozim . Tem�i' soucasn� s teolog i i dochazi tez k reflexi novych skutecnosti na pol i fi lozofie, a to pi'edevsim v souvislosti s poti'ebou konstituovan i environmentalni etiky. I n iciacn i ulohu zde sehrala konference konana pocatkem roku 1 97 1 na Univerzit� v Georg i i na terna fi l ozofie a envi­ ronmentalni krize. Konference reagovala na prvy Den Zem� vyh laseny v USA dne 22. dubna 1 970. Podobn� jako Den Zem� se svym llsti'ed­ n im heslem (" Kazdy American rna pravo na sl usne prosti'edi"), take prvni ekologicka konference fi lozofii se nesla ve vyrazn� antropocent1 17

rickem duchu. J iz zde v�ak byla tematizovana fada otazek, ktere tvori osu environmental istickych d iskusi dodnes. Jde pfedevsim 0 spor, do j ake m iry maj i mit pfipadna omezeni e lov�ka vuei pfirod� charakter pouze instrumentalni, tedy do jake miry jsou jen projevem l idskych sebezachovnych zajmu, a v jake m ire jsou proj evem respektovan i vnitrni hodnoty m imol idskeho zivota, jet je nezavisla na clov�ku, jeho zaj mech a potrebach . Pokud zaeneme moralni komunitu timto zpuso­ bern roz�i rovat, kde ud� lat omezuj ic i fez? Marne proj evovat souc it a snazit se 0 vcit�ni pouze vzhledem k nejb l izsim zv ifatum, anebo marne zahrnout do tohoto okruhu krom� vsech zv irat take rostl iny, ei do­ konce i nezivou prirodu? Jak velke osobn i obNi ve prosp�ch t�chto druhych j sou moraln� ospraved ln itelne? Ve zcela prakticke rovin� narazi na tytez problemy pravn i v�da. Po n�kol ika men� vyraznych pokusech byly tyto otazky naplno otevreny clankem profesora pray z j izn i Kal i forn ie Christophera Stona nazva­ nem Should Trees Have Standing? uverej n�nem roku 1 972 . Stone zde klade otazku, zda by bylo mozno priznat j ista zakonem zarueena prava eastern zivotniho prostredi, a tak je ochran it pfed poskozovanim ze strany clov�ka. Takove opati'eni by pochopiteln� nemohlo znamenat konec uzivan i pfirody e lov�kem, kaMe uzivan i by vsak bylo doprova­ zeno priznan im j istych pray, podobn� jako je tomu v pripadech, kdy c lov�k uziva sluzeb druhych lidf. Zajmy pi'irody ei j ej ich easti by bylo mozno zastupovat pred soudem, podobn� jako j sou dnes zastupovany zaj my nezleti lych e i nesvepravnych. Stonova stat' vyvolala v kruzich pravn iku podobn� boui'l ivou reakci j ako stat' Wh itova v kruzich teologu. Stonovi kolegove poukazoval i predevsim n a to, ze rost l i ny, skaly e i vzduch nedokazi artikulovat svuj zaj em, a proto je sporne, zda vubec n�jaky maj f. Slu�ne zachazeni s prirodou nelze prosazovat jako pravo pi'irody, nanej vy� jen jako dalsi z l idskych pray - pravo na neporusenou prirodu. D iskuse se vyosti'ila pote, co do n i v roce 1 973 vstoupi l australsky fi lozof a aktivista hnuti za prava zvirat Peter S inger svou stati A nimal Liberation a stejnoj mennou knihou 0 dva roky pozd�j i . Singer obvin il odpurce environmentalistu z e speciesismu, tedy z nazoru, z e marne pravo zachazet s prislusn iky j inych druhu tak, j ak bychom si neprali, aby bylo zachazeno s nam i . Prav� proto, ze priroda e i jednotl iva zvi­ rata nernohou sarna protestovat, vyzaduje boj za j ej ich prava vice altruisrnu ze strany clov�ka nez vsechna predchozi emancipaen i hnutf. S i nger moh l navazat m imo j ine na n�ktere myslenky Ruth Harrisonove vyslovene j iz 0 deset let drive v prac i A nimal Machines ( 1 964) a narni1 18

rene proti zneuzivani zvirat, proti nadrazovan i ekonomickych zaj m u etice a proti "tovarn imu farmareni". ( J e prizna�ne, z e tato prace obsa­ huje uvod z pera Rachel Carsonove.) D iskuse teologu, fi lozofii a pravniku otevrene koncem 60. a na po�atku 70. let osc i lovaly kolem ustredn i otazky prava � Iov�ka a I id­ ske spole�nosti i ntervenovat do prirody die svych zajmu. Puvod teto otazky je zcela pragmaticky, vynoruje se totiz v dob�, kdy se za�ina ukazovat, ze intervence �Iov�ka do prostred i se mohou stat kontrapro­ duktivni, zisky, ktere z n ich plynou, nemusej i vzdy pokryt naklady, j ez jsou s n imi a s odstranovan im j ej ich dusledku spoj eny. Krom� t�chto zcela pragmatickych uvah dochazi ovsem po�atkem 70. let tez k pro­ buzeni �i renesanc i mnohem komplexn�js iho a h l ubsiho zamysleni, jez dalo vzn iknout rad ikalnimu environmentaln� fi lozofickemu sm�ru hlubinne ekologi i . V dob�, kdy teoreticka a tim spise empiricka socio­ logie v�nuj i environmentalnim problem urn jen m i n imal n i pozornost, angazuje se pri rozvijeni h l ubinne ekologie velmi vyrazn� profesor so­ ciologie B i l l Dewall (viz nasleduj ic i kap itola). Cela 70. leta j sou ve znamen i prudkeho nastupu zajmu 0 environ­ mentalni problematiku. Vychazi rada praci odborn iku nej ruzn�j s ich profesi, ktefi pfehodnocuj i dosavadni pohledy na real itu a j ej ichz sna­ ha 0 proveden i parad igmatickeho obratu rna nepochybn� co rici take zatim stale jest� h l uboce zam lkle sociologi i . Americky fi lozof a psycholog Theodore Roszak v prac i Where the Wasteland Ends ( 1 972) souhlasi s ozna�ovan im ekologie jako "pod­ vratne v�dy", ktera pfekra�uje kanony exaktniho pozitivismu svym hol istickym pfistupem ke sv�tu. Podstatou ekologickeho poh ledu na sv�t nejsou an i matematicke formal izace, ani biochem icky reduk­ cion ismus, ale intuitivn i c it�n i velke pfirodn i harmon ie a hledan i m ista �Iov�ka v n i . Ve sve pozd�j s i praci Person/Planet: The Creative Dis­ integration of Industrial Society spoj uje Roszak ochranu d iverzity pfi­ rody s osvobozenim od komplexn ich byrokraci i, ktere ovladaj i zivot modern iho �Iov�ka. Podava zde vsak take rady, jak si po� inat ekolo­ gicky v kazdodennim zivot�, a zabyva se otazkou, zda Ize pfem�n it velka m�sta na pfeh ledn�j s i m e ns i obce. Roku 1 973 vychazi neoby�ejn� vl ivna kniha n�meckeho ekonoma E. F. Schumachera Small is Beautiful - Economics as if People Mat­ tered. Autor v ni, m imo j ine pod vl i vem buddh ismu, s n imz se duv�r­ n�j i seznam i l b�hem sveho pobytu v Barm�, podrobuj e zasadn i kritice fi lozofii rustu, j ez pohan i zapadn i c i vi l izac i, a stav i proti ni koncepc i 1 19

duchovnl! plm!ho zivota v ramc i lokal izovane ekonom iky orientovane na tvurc:i i'emeslnou praci a pi'ibHZene svymi mei'ltky i naroky pi'irodl!. Schumacherovo dilo inspirovalo i'ad u autoru k tomu, aby analyzo­ val i vztahy mezi vel i kosti organ izaci c:i j i nych socialnich utvaru a m i­ rou j ej ich uc:innost i . Rozvij i se tak mimo j i ne myslenkovy smer a hnuti bioregionalismu, jef zdurazriuje nutnost respektovat pi'irozene, pi'iro­ dou dane oblasti pro rozvoj l idskych spoleC:enstvi. Pod vl ivem mys­ lenek Schumacherovych zkouma napi'iklad Kirkpatrick Sale v praci Human Scale ( 1 980) skody, j ef vznikaj i, jestl ize se urc:ita firma, orga­ n i zace c:i spolec:nost stava pi'il is vel ikou. V praci nazvane Dwellers in the Land ( 1 985) definuje Sale bioregion jako takovou c:ast zemskeho povrchu, j ej iz hran ice, vymezene pi'irodou a n ikol i v nadekretovane l i d­ m i , od l isuj i dane uzemi od sousedn ich b ioregionu typem flory, fauny, klimatu, vodnim refimem, pudnimi podm inkam i a tomu odpovida­ j icimi formam i l i dskeho osidleni a kultury. Z ekologickeho hlediska je zakladem b ioregional ismu pi'esvedc:en i, ze prave kontrola prosti'ed i vy­ konavana na lokalni urovn i je nej uc:innej sim zpusobem regu lace uzi­ vani zdroj u . Tehoz roku jako Schumacher pub l i kuj e svNoznamy etolog Konrad Lorenz svoj i prac i Die acht Todsiinden der zivilisierten Menschheit ( 1 973, c:esky 1 990). Mezi smrtelne hfichy l i dstva fad i mimo j ine pi'e­ l idnl!ni, jez ved lo k sousti'edeni obrovskych mas l i d i do tesneho pro­ storu velkoml!st, dale devastac i prosti'edi, ktera je doprovodnym jevem rozsii'eneho bludu, pod le nehoz pi'iroda je nevyC:erpatelna. Hovoi'i vsak take 0 patologic:nosti snah 0 maximalizaci kratkodobeho zisku, 0 vyha­ s inan i pi'irozenych citu 0 skod l i vosti rozchodu c:loveka modern i doby s ovl!/'enym i trad icem i pfedku. Fyzik F . Capra v pnic i The Tao of Physics ( 1 975, slovensky 1 992) vysvl!tluj e revoluci, k n iz dochazi ve tyzikalnich vl!dach a ktera, pod le j eho nazoru, sbl izuje vedu s fi lozo fi i vychodnich nabozenstvi na za­ klade poznan i vzaj emne spoj itosti vseho dl!ni, j ef je rovnez zakladem ekologickeho pi'istupu. Ve sve pozdejs i praci The Turning Point ( 1 982) se pak Capra snaii vylozit, jake zmeny by novy pohled na svet znamenal, pokud by byl pouzit na vyklad soc ialnich struktur. W i l l iam Ophuls domySi i dusledky ex istence pfirozenych l i m itu pro nase j ednan i v rovine pol itologicke. C i n i tak v prac i Ecology and the Politics ofScarcity: Prologue to a Political Theory of the Steady State ( 1 977). Konstatuje, ze v s ituac i ekologicke nedostatkovosti bude nutno v zajmu pi'eziti pravdepodobne pi'ehodnotit nato lik tabuizovane pi'ed­ stavy, jako je " i ndividual isticky zaklad spo lec:nosti, pojem nezc izitel1 20

nych pniv, vymezeni toho, co rna byt povaiovano za stesti, pojeti svo­ body jako nicim neomezovane volnosti j ednani a samotne koncepce laissez-faire . . . " (Ophuls 1 977: 36). Vyznamny protijaderny aktivista, spisovatel a iurnal i sta Robert Jungk pub l ikuj e knihu Der Atomstaat. Vom Forschritt in die Unmen­ schlichkeit ( 1 977), ve ktere ukazuje, ie omezovani l idskych svobod a posilovani prvku pol icejniho statu muie nastat prave v souvislosti s bezpecnostnimi opatfenim i souvisej icimi s vyuiivanim atomove energie. Z jadernych elektraren nevyzafuj e s ice za normalnich okol­ nosti rad ioaktivita, pi'edstavuj i vsak i v demokratickem uspoi'adani ostruvky vojenskopol icejniho dohledu, jeni se z n ich m uze mit i do zbytku spolecnosti . Profesor biologie David Ehrenfeld v praci The Arrogance of Huma­ nism ( 1 978) podrobuj e kritice snahu moderniho cloveka podi'idit s i pfirodu za pomoc i vedy a techniky doprovazenou naivni virou v t o , ie vsechny problemy, jei tim mohou vzniknout, j sou technicky i'es itelne. Technologicka dehumanizace a destrukce pfirody j e mylne povaio­ vana za odchylku od zasad humanismu, i kdyz ve skutecnosti je j en 10gickym projevem jeho odvracene strany. Ehrenfeld se brani nai'cenim z misantropismu: "skutecnymi misantropy jsou ti, ktefi bojuj i za udr­ ieni dnesniho sileneho smei'ovani a maj i tak malo porozumeni pro to, co nas bude nakonec stat" (Ehrenfeld 1 97 8 : 260). Kritika moderni spolecnosti vedena z antropologickych pozic pokra­ cuje i v praci P. Sheparda Nature and Madness ( 1 982), j ez mapuj e vy­ voj zapadni kultury za poslednich tisic let. Poukazuje na to, ie nase kultura brani c loveku mnoha zpusoby v kontaktu s pi'irodou a uzavira jeho zkusenost do umeleho prosti'ed i. Zatimco j ine kultury byly uspo­ i'adany tak, ze pi'irozene vedly c loveka od detstvi pi'es m lad i k dospe­ losti, ktera byla podstatna pro pi'eziti, nase kultura stale vice pi'ichod dospe losti b lokuj e a udrzuj e sve cleny ve stad i u rane adolescence. Vy­ datne pi'itom spolupusobi media, j ej ichi reklamni fraze typu "Ja chc i " , " Dejte m i " , "Ja prvni" j sou oslavou infanti lni mental ity. Toto blo­ kovani psychickeho vyvoje na ranem stad i u ontogeneze znemoznuj e osvoj it s i zodpovedne postoj e vcetne zodpovednych postoj u vuc i pi'irode. Ze sociologu reaguj ic ich j ii v teto dobe na odhaleni existence mezi rustu Ize uvest mene zname j meno W i l l iama Burche, j enz v praci Daydreams and Nigthmares pub l ikovane j ii roku 1 97 1 upozornuj e na plytvavost ideologie rustu, at' je j ii formu lovana ve sve kapital isticke, ci social isticke podobe. 121

Ze zmimej � ich sociologu upozori'luje na samem po/::M ku 70. let na problemy spojene s existenci mezi rustu zrejme nejvyraznej i francouz­ skY kritik spotl'ebni kultury Jean Baudri l lard. C ini tak v prac i nazvane La societe de consommation, ses mythes, ses structures, publikovane v prvem vydani j iz v roce 1 970. Baudri l lard upozori'luje, ze v dusledku expanze mestskeho prostl'edi a prumyslove vyroby se stavaj i nedostat­ korymi pfirodni statky, jei by1y drive dostupny v�em. Masova vyroba konzumnich statku /:: i ni stale obtiznej i dostupnymi oby/::ejnou neza­ vadnou vodu, /:: i sty vzduch a klidne prostl'edi. C im vice konzumu je nabizeno masam, tim vegim pfepychem se stava moznost kontaktu s relativne nedot/::e nou pfirodou. Nerovnost se tedy neredukuje, pouze se pfenMi do j inych oblasti. Tato my�lenka j iz v sobe obsahuje j adro cele koncepce rizikove spo1e/::n osti, nebot' upozori'luj e na skutecnost, ze rozsah lej � i d istribuce soc ialniho dobra (spotfebnich statku) vede ve srych dusledcich k rostouci d istribuci socialnich ze l v podobe rizik a ohrozeni spjarych s moderni vyrobou.

1 22

Kapitola 9

SOCIALNI EKOLOGIE A EKOLOGIE HLUBINNA Bu/dozer je cast Zeme. jez byla trans­ formovana k destrukci sebe same. Kdyz bu/dozer znicite. vratite lio jelio neodcizene pods tate - Zemi. D. Foreman

Pri absenci ryrazn�j � iho zajmu ze strany sociologu 0 problematiku environmentalnich souvislosti a ekologicIcych dopadu fungovan i mo­ derni spoleenosti v j istem smysl u obsad i l n iku sociologie americIcy fi­ lozof Murray Bookchin. Jiz pocatkem 50. let, tedy deset let pred Rachel Carsonovou, se kri­ ticky vyj adfuj e k problemum pesticidu a dal�ich chemikal ii, jez zamo­ fuj i potravu. V polovin� 50. let se ueastni l protestu proti atomovym pokusum. Jeho prace Our Synthetic Environment vy�la �est m�sicu pi'ed Tichym jarem R. Carsonove. Pocatkem 60. let provad i j ako j eden z prrych rad ikalni kritiku spoleenosti z pozic ekologie a v praci Eco­ logy and Revolutionary Thought ( 1 965) vyslovn� spoj uj e ekologii s anarchismem. Sve nazory oznaeuj e terminem "socialni ekologie" a v roce 1 974 spoluzalozi l Institut pro socialn i ekologi i pri univerzit� ve Vermontu. Bookchin rymluvn� I iei, kam dosp�1 proces ekologicke adaptace spoleenosti tak, jak ji chapal napfiklad A. H awley. "Nyni zijeme pod stalou hrozbou, ze zivouc i sv�t bude neodvolateln� podkopan spolee­ nosti, ktera ze�i1ela vinou sve potfeby rustu. Organicke j e nahrazovano anorganickym, puda betonem, lesy jalovou zem i, diverzita zivotnich forem zjednodu�enym i ekosystemy. Kratce, dochazi k posunuti evo­ luenich hodin sm�rem nazp�t k ran�j � imu, vice anorgan ickemu a mine­ ralnimu sv�tu, ktery neni schopen podporovat komplexni formy zivota veetn� lidskeho druhu" (Bookch i n 1 99 1 : 29). Podle B ookchina j sou na�e ekologicke problemy v zasad� social­ n imi problemy a j ej ich fe�eni vyzaduj e socialni zm�nu. Kofistnicky vztah elov�ka k pfirod� se historicky vyvinul j ako odraz spoleeen­ sIcych pom�ru zalozenych na koristnickem vztahu mezi lidmi. Vztahy nadvlady a podfizeni v ramci spoleenosti inspiruj i k zaujeti tehoz po­ stoje i vuei pfirod�. Takove vztahy v�ak nej sou univerzalni nezbyt­ nosti: "Pfedstava, ze e lov�ku je ureeno ovladnout pfirodu, neni v zad­ nem pfipad� univerzalnim rysem l idske kultury. Tato pfedstava j e 1 23

temei' zcela cizi takzvanym prim itivnim �i prel itenirn im spole�nostem. Je ti'eba durazne upozornit na skute�nost, ze tato pi'edstava se jen po­ stupne vynoi'ila v prubehu socialniho vyvoje, kdy dochazi k rostouci nadvlade �Ioveka nad �Iovekem" (Bookchin 1 982: 43). Socialni pomery, v nichz je l idem umozneno volne kooperovat, ne­ organizovat se h ierarch icky a zit v decentral izovanych komunitach, ge­ neruj i j iny vztah � Ioveka k pi'irode nez h ierarchizovana a autoritarska moderni masova spole�nost. Take forma vedy a techniky a jej i m ira citl ivosti ve vztahu k pi'irode je dana v prve i'ade podobou spole�nosti a v neh ierarch icke spole�nosti by se teprve moderni technologie moh la rozvinout ve v�ech svych kladnych potencich. Nelze tedy i'ici, ze l idska kultura by byla nutne protipi'irodni. C lovek j ako takovy je ostatne �Iankem evoluce zivota, vy�el z pfirody a zu­ stava j ej i �asti. Vyvoj spole�nosti , ktera pfedstavuje "druhou pi'irodu �Ioveka", v�ak nastoupi l �patny smer, ktery je nutno korigovat. Takova zmena smeru v�ak nemuze vest uz nikdy zpet, � Iovek se musi stat vy­ vinutej �im, niko l i v j ednodu��im. R e�eni neni v ustupu od humanity, ale v j ej i kultivac i . Moderni spole�nost nelze zatratit a rozum opustit jen proto, ze osvi­ censtvi bylo redukovano na prumyslovy rac ional ismus, u�innost vy­ zvednuta nad etiku, veda pozvednuta nad cit a techno logie zneuzita proti pi'irode vcetne pi'irody v �Ioveku. Tyto deform ace vyplynuly z typu autoritarske a nadmerne centralizovane spole�nosti, ktera my�­ lenek osvicenstvi vyuzi l a �i spise zneuzi la pro reprodukci svych ne�rovnosti. U sti'ednim poj mem Bookchinovy koncepce je hierarch ie, autorita, nerovnost chapane j ako synonyma. Mocenskou nerovnost pi'itom ne­ odvozuje, na rozd i l od marxismu, z nerovnosti ekonomicke, je to sir�i vztah, j ehoz prototypem j e patriarchalni postaveni pana domu a ktery se manifestuj e prave tak ve vztazich mezi generacem i, poh lavim i, ra­ sami , v rod ine, v c irkvi, v oblasti pol i tiky. Proti vertika1nim hierarchiim stavi horizontalni diverzitu, jej iz vy­ znam odvozuje prave z ekologie. Prumyslova spole�nost prudce redu­ kuj e d i verzitu sou�asne v rovine spole�enske i v rovine pi'irodni. Uvnitr I i dske spole�nosti podporuje uni form itu velkych organizac i a posleze nadnarodnich firem, j ez tytez vzorce koi'isteni uplatnuj i po celem svete . Zaroven klesa diverzita v pi'irode, j eZ se stava pouhou materi i pro zvysovani zisku prumyslovych stejne tak jako pro zvy�o­ vani vl ivu politickych kolosu. Bookchin klade duraz na diverzifikac i ve v�ech oblastech, po� inaje d iverzifikac i pestovanych plodin namlsto 1 24

monokultur, pres d iverzifikaci v uzivani alternativnich zdroj u energie az po diverzifikaci v podobt\ premt\ny velkomt\st v potravinovt\ i ener­ geticky relativnt\ sobt\sta�na zahradni mt\sta. Priroda rovnl\z poskytuje Bookchinovi model organizace, ktera neni usporadana hierarchicky, ale funguje na zakladt\ spontanni kooperace. Nepritomnost hierarchie pri zachovani ruznosti , pod Ie j eho mlzoru, prispiva podstatnt\ ke stabi l itt\ a harmon i i . Lze ukazat, z e Bookch inuv system socialni ekologie odpovida men­ tal itt\ rad ikalni drobne burzoazie protestuj ici proti nadvladt\ ekono­ m ickych kolosu a byrokraticky rizenych nadnarodnich firem. Forma protestu je pritom ve shodt\ s mentalitou maloburzoazie vysoce indivi­ dual isticka, boj proti organizovane moc i nema podobu ti'idni kolek­ tivni akce, nybrz va�n iveho individualniho protestu drobnych vlast­ niku, kteri se c iti byt ohrozeni bezohlednosti postupuj ici racionalizace produkce (Mel los 1 98 8 : 1 02). Otazkou zustava, nakol i k by si cela tato my�lenkova koncepce (jako klasicka ukazka maloburzoazniho radi ka­ l ismu) vysta� ila i bez kategorie pi'irody. Zda se totiz, ze kvality typu neh ierarchi�nosti a sobt\sta�nosti, ktere Bookch in (coz je z hled iska ekologie ostatnt\ vel m i sporne) naleza v ekosystemech, mohou byt j en zpt\tnym prom itnutim trad i�nich idej i anarch ismu do svt\ta prirody, aby pote zpt\tnt\ vydaly svt\dectvi 0 pi'irozenosti navrhovane koncepce so­ cialni rekonstrukce. Poukaz na ideologicke pozad i Bookch inovy ekologicke koncepce nas ov�em pi'ivad i k obecnt\j � imu zamy�leni. Lze ve svt\tt\, v nt\mz j ed­ notl ivci i skupiny interpretuj i real itu pod zornym uhlem svych zajmu, vubec je�tt\ nalezt m isto pro koncepc i pi'irody, ktera by byla takovych zajmu prosta? Lze si pi'edstavit environmentalni hnuti, ktere by vystu­ povalo ve jmenu vymch zajmu pi'irody, aniz by tim zaroven haj i lo sve zcela prozaicke zaj my soc ialni? Zda se, ze nej vaznt\j�im kand idatem na takove postaveni je hlubinmi ekologie. Tento my�lenkovy proud a zaroven forma aktivniho hnuti vznika jako snaha rad ikalnt\ re� it problemy, j ez se v ramc i trad i�nich orientaci nabozenstvi, filcizofie, prava a moralky zdaj i byt nei'ditelne. Term in hlubinna ekologie pouzi l norsky fi l ozof Arne Naess poprve v roku 1 972 a v prvem na�rtu j i pi'edstavi l v kratke, pt\tistrankove stati, jez byla pub l i kovana nasleduj iciho roku v �asopise Inquiry pod na­ zvem The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movement: A Summary. Terminem Imt\lka" ekologie zde ozna�uj e Naess konven�ni snahy o snizeni miry zne�i�t'ovani a tempa vy�erpavani zdroj u . Tyto snahy 1 25

j sou vedeny zcela pragmatickou antropocentrickou motivaei, maj i ochnin it zdravi a Z\1�it zivotn i komfort obyvatel rozvinutych zemi. N aproti tomu h l ub i nmi ekologie odmita podobny antropocentrismus. Vychazi z mizoru, ze t lov�ka nelze vyd�lovat z pfirodniho prostfedi a stav�t ho do opozice vuti n�mu. Take j ine formy zivota a pi'iroda j ako celek maj i svou hodnotu, maj i j i samy v sob�, zcela bez ohledu na l id­ ske ocen�ni a l idske poti'eby. V dubnu 1 984 Arne Naess a Ameritan George Sessions sumarizo­ val i patmict let uvah 0 h l ubinne ekologii a formulova li osm zakladn ich principu h lubinne ekologie; vytet doprovod i l i dulezitym i vysv�tluj i­ cimi poznamkam i : I . Rozkv�t v�ech i mimol idskych forem zivota na Zem i rn a hodnotu sam v sob�. Hodnota mimol idsk)'ch forem zivota je nezavisla na uzi­ tetnosti, kterou mohou m it pro omezene l i dske e i le.

2 . B ohatstvi a ruznost forem zivota maj i rovn�z hodnotu samy b� a pi'ispivaj i k rozkv�tu tlov�ka i ostatnich forem zivota.

0

so­

3 . Lide nemaj i pravo redukovat toto bohatstvi a ruznost s vyj imkou zaj i�t�ni svych zivotnich potfeb. 4. Soutasna m ira zasahovani l i d i do mimol idskeho sv�ta je nad­ m�rna a situace se rychle zhor�uje. 5 . Rozkv�t l idskeho zivota a celych kultur je slutitelny s podstatnym ubytkem l idske populace. Rozkv�t mimol idskych forem zivota takovy ubytek vyzaduje. 6 . Vyznamna zm�na podminek zivota k lep�imu vyzaduje zm�ny v pol itice. Ty ovlivni zakladn i ekonomicke, technologicke a i deolo­ gicke struktury. 7. Ideologicka zm�na spot iva hlavn� v ocen�ni kvality zivota neza­ visle na zvy�ovan i zivotni urovn�. 8. Ti, kdo souhlasi s uvedenymi body, maj i povinnost pfimo ti ne­ pi'imo se utastnit usi l i 0 dosazeni nezbytnych zm�n . Oba fi lozofove upfesi'luj i svoj i proklamaci v faM poznamek: term i­ nem "zivot" napi'iklad m i n i nejen jednotlive organ ismy ti druhy, ale tez i'eky, kraj inu, ekosystemy a celou Zem i . V pi'ipad� d i verzity se j im nejedna pouze 0 uchovan i urtiteho pottu druhu, ale i 0 uchovani pottu j ej ich j ednotl irych tlenu. Stej ny duraz jako na l i dska prava kladou na to, co l ide v zadnem pi'ipad� nemaj i pravo tinit. UvMomuj i si, ze ter­ m in "vitalni potfeba" je vagn i a musi byt vzdy posuzovan v kontextu dane spoletnost i . Pi'ipou�t�j i, ze l ide budou vzdy mod ifi kovat ekosys1 26

temy. Jde j i m 0 m iru techto zasahu (napriklad dnesni rozloha divo�iny je, pod Ie jej ich nazoru, nedostate�na). Stab i l izace a redukce I idske po­ pulace vyzaduje ur�ity �as. Je ovsem treba vedet, ze �im dele budeme �ekat, tim kom p l ikovanej s i situaci budeme muset resit. Pri dnesnim po�tu obyvatel se l idstvo nemuze chovat ekologicky. Dnesni trend od­ vozovat prestiz od moznosti konzumu ignoruje j ine nez �iste trzni hodnoty. Pfitom hodnoty kval ity zivota nebudou nikdy z hled iska eko­ nomu uspokoj ive kvantifikovatelne. V roce 1 976 vydava Naess nejprve v norstine prae i, j ez byla pozdej i prelozena do angl ittiny a pub l i kovana pod nazvem Ecology, Commu­ nity and Lifestyle: Outline of an Ecosophy ( 1 989). Rozpracovava zde hlavni myslenky ekosofie, kterou chape jako fi lozo fi i ekologicke har­ monie 6 rovnovahy. " Lidstvo je prvym druhem zij ic im na Zemi, jenz rna intelektualni ka­ pacitu dostate�nou k tomu, aby dokazalo vedome omezovat svuj po�et a zit v trvale dynam icke rovnovaze s j inym i formami zivota," konsta­ tuje hned v uvodu teto prace (Naess 1 989: 23). C lovek rna moznost neponechavat rozvoj s lepym si lam, nybrz ovl i vnit beh vec i svou sebe­ discipl inou. H lavn i teze knihy pravi : " Krize zivotnich podm inek na Zem i by nam mela pomoc i vybrat si novou cestu s novym i kriterii pro to, co zna­ men a pokrok, utinnost a racionalni jednan i" (Naess 1 989: 26). Prave eko logicka krize nam muze otevfit oti a muze nam pomoc i upamato­ vat se na souvislosti, ktere jsme dosud preh l ize l i ve snaze co nejuspes­ nej i se adaptovat na podm inky vysoce urban izovane a pfetechnizovane komplexn i spoletnosti . Naess podrobuje tuto spole�nost kritice a j ako jej i hybne s i ly identifikuje nekontrolovanou expanzi n i kol i l idskych potfeb, nybrz potfeb velke pol itiky a velkeho byznysu . Je v zaj m u techto s i l ztotoznovat materialni spotfebu s kval itou zivota. Naess se nedomn iva, ze by zmena moh la nastat j inak nef skrze tvrdy politicky zapas a h lubokou zmenu ekonomickych c i l u sledovanych prumys lovym i slaty. Naopak rozs ifeni techto c i l u i na dnesn i slaty roz­ vojove by pfivod i l o ekologicky Armagedon, konstatuj e na j inem m iste (Naess 1 989: 25). Naess c iti nutnost rozs ifit 6ste vedecky ekologicky pfistup 0 mo­ ralni dimenzi, nebot' bez n i je neschopen j akko l i v nam pomoc i . Veda nam nechce a an i nemuze riei, co marne delat. Ekologie coby pfiro­ dovedna discipl ina zaznamenava pouze nasledne zmeny prostfedi, ni­ kterak je pfitom nehodnoti. Tato skute�nost, byt' muze imponovat svou exaktnosti, rna zce la konkretn i pol iticky dopad. Pfirodovedni ekolo1 27

gove v dusledku obrovske komplexnosti vztahu v pfirod� nemohou presn� vedet, kam ekologicke zm�ny sm�fuj i, ani jak dopadnou . To nahniva pol itikum, j imz se tim umozi'luj e smest nepi'ij emne v�c i ze stolu do doby, nei se bude v�d�t vice. Ekologie jako prirodov�dna disc i p l ina je koneckoncu neutralni k devastac i zivotniho prostfed i. Po­ kud chce zustat v�dou, nemuze se vyj adfit k otazce, zda je devastace pfirodniho prostfedi dobra, anebo spatna. Proto je tfeba stanovit neza­ visle na ni zcela normativn�, ze diverzita organismu, ekologicka kom­ p lexnost i evoluce jsou samy 0 sob� dobre, at' j iz pfisp ivaj i, ci nepfi­ spivaj i ke stabi l it�, funkcnosti a rovnovaze ekosystemu. Prace Arne Naesse nezustava v oblasti ciste environmentalni et iky, ale obsahuj e fadu sociologicky vysoce relevantnich momentu. U Naes­ se nalezneme myslenky 0 fatalnim odd� leni pol itiky a v�dy, ktere vede k situaci , kdy politikove ani urednic i nejsou schopni testovat pravdi­ yost vysv�tleni, j ez j sou j ej ich usty pfedkladana vefejnost i. Nalezneme u n�j myslenky 0 podobn� fatalnim osamostatn�ni ekonom icke logiky d iktovane od nyn�jska zbytku socialna. Uvazuje 0 makrosocianich tla­ c ich, ktere blokuj i rozvoj dobrovolne skromnost i : moderni prumyslova technologie j e faktorem centralizace, sm�fuje ke stale v�m vel ikosti a snizuj e rozsah oblasti , v niz se m uze vyvijet autonomni ekonom icka cinnost. Pouta nas k velkym trhum a nuti mis usilovat 0 stale vyssi pfi­ jem. Stale neosobn�j s i adm inistrativni technologie j sou pfipodobn�ny technologiim prumyslovym (Naess 1 989: 92). Naess se vyjadfuj e k velice ozehavemu problemu pfel idn�ni. "Pfe­ me- I i se 0 to, kol i k l i d i by uzivi la tato p laneta, je to jako kdybychom odhadovali, kol i k cigaret muze clov�k vykourit, nei zemfe na rako­ vinu" (Naess 1 989: 1 40). Je naprosty nesmysl povazovat neosid lenou kraj inu za neproduktivni. Z hlediska m�lke ekologie je nutno si uv�­ domit, ze neporusene ekosystemy zaj ist'uj i zivotn� dulezite funkce i pro l i d i zij ic i na j inych kontinentech, z hlediska hlubinne ekologie nema pak j iz vubec smysl hovofit 0 neobyd lene zem i jako 0 zem i prazdne. Diskuse 0 poctu obyvatel, j ez unese nase Zem�, j sou zavad�j ici take proto, ze nepfihl izej i k obrovskym rozd ilum v zivotni urovni. Pocat­ kern 70. let by Zem� unesla pul m i l iardy l i d i s konzumni urovni Ame­ ricanu. Chceme-l i brat ohled na j ine tvory a na neporusene ekosyste­ my, je pfi dane konzumni narocnosti i tento pocet pfilis vysokY. Naess zdurazrluj e, ze negativn i reakce na pfelidn�ni neni negativni reakci na clov�ka. Naopak, ucta k cloveku predpoklada, ze bude m it ke svemu

1 28

rozvinuti zaj isten prostor a volnou p i'irodu. J inak je s ice jako druh ve lm i pocetny, ale zaroven vel m i deformovany (Naess 1 989: 1 4 1 ). Sociologicky re levantni prvky v mysleni Arne Naesse muzeme na­ lezt jak v j eho mode lu c loveka a 1 idskeho chovan i, tak pochopitelne take v uvahach 0 environmentalne pfiznivem uspofadani spolecnosti. V prvem ohledu Naess vyvraci nam itky, pod Ie nichz hlubinna ekologie degraduje cloveka tim, ze ho klade na uroven ostatnich zivych tvoru. Naessova teze, pod le niz vsechny formy zivota maj i naprosto stejne pravo na zivot a rozkvet, vyvolala skodol ibe narazky 0 lasce k m i kro­ bum a baci lum ze strany tech, kdo j i ne zce la pochop i l i . Naess vel ice dobfe vi, ze c lovek j e nucen, chce-l i vubec pfezit, omezovat a dokonce nicit j ine formy zivota. V tomto ohledu neni zadnou vyj imkou z pi'i­ rodnich pravidel. Lze-l i vsak zabit proto, ze j sem h ladov, neni mozno zabijet z toho titulu, ze j sem udajne lepsi a dokonalej s i . C lovek, ktery omezuje j ine formy zivota nad svou poti'ebu, je ve skutecnosti hors i nez ony. Timto zpusobem si svoj i superioritu dokazovat nemuze, rna v zasade respektovat rovna prava vsech tvoru a vsech casti pi'irody na zivot a rozkvet. Teprve pokud je takoveho respektu schopen, c ini ho to skutecne vy­ j imecnym, nebot' se stava j ed inym tvorem, ktery se dobrovolne omezi tam, kde by, brano ciste technicky, nemusel . Svoj i supremaci i vsak muze stavet prave j en na tomto zaklade a niko l i , j ako dosud, na l i bo­ volnem masakrovani j inych tvoru. Paradoxne tedy j ed ine clovek, ktery chape, ze je naprosto roven ostatnim formam zivota, stava se nad ne v teto sve jedinecne schopnosti povznesen. " Vynofeni se l idskeho eko­ logickeho vedom i je fi lozoficky vyznamna myslenka: na Zem i se vy­ vinula forma zivota, ktera je schopna porozumet a ocenit sve vztahy se vsemi ostatnim i formami zivota a s celou Zemi" (Naess 1 989: 1 66). C lovek, ktery nedospeje k vedomi ekologickych souvislosti, j e tedy clovek nerozvinuty, deformovany, odcizeny svym nej l idstejsim poten­ cim. A naopak uznani toho, ze kazdy tvor a kazdy kus pi'irody rna pravo na sebereal izaci pod Ie sve vlastni pi'irozenosti, j e teprve vyra­ zem a dovrsenim seberealizace c loveka, je specifi ky l idskou formou seberealizace, nedostupnou zadnym j inym formam zi vota. Podobne jako v rytii'ske minulosti sluzba poslecht'ovala, v koncepc i Arne Naes­ se pokora vuci j inym formam zivota cloveka nad tyto formy vyzve­ dava, aniz by j im ho ovsem nadfazovala. Mravn i pi'evaha obsazena v pocitu zodpovednosti nastupuje na m isto obycejne a primitivn i ma­ nipulativni nadvlady.

1 29

Zasadnim praktickym problemem teto koncepce je pochopiteln� od­ I i�eni ptim�tene a nadm�me miry omezovani zivota pro na�e potfeby. Z Naessovy fi l ozofie p lyne, ze je pfipustne porazet zvifata, abychom nezemfel i hlady, neni v�ak ospraved l nitelne provad�t testy na zvifa­ tech pro potteby vyvoj e novych potravi nafskych barviv. Zakladni po­ tfeby I id i maj i pi'ednost pi'ed pottebami j inych druhii. Dostanou- l i se v�ak do kon fl i ktu vitalni potfeby j inych druM s perifemimi potfebam i I id i, je zapoti'ebi upfednostn it ty prve. S labinou tohoto vymezeni je pochopiteln� stanoveni mezi, za nimiz se vitalni potfeby m�ni v poti'eby okraj ove, a take ur�eni toho, kdo by m�1 podobne meze stanovit. Tim spge, ze me intervalu, v n�mz se tyto meze pohybuj i, je spolupodmin�na kultum� a c i v i l iza�n�. Po­ dobne komplikace ov�em nebrani tomu, aby environmentaliste ne­ moh l i podrobit kritice alespon nej napadn�j � i excesy v tvorb� zbytn�­ Iych materialnich potfeb. Naessova koncepce uzke vzaj emne spjatosti a provazanosti �Iov�ka se sv�tem ostatnich zivotnich forem se v sociologi�t�W podob� stala zakladem Beckovy koncepce jednoty modemi spole�nosti a jej iho prostfedi. Podle Naesse : "My nejsme vn� zbytku pi'irody, a proto s n! nemiizeme zachazet, jak se nam zlibi, aniz by to m�lo vliv na nas sa­ motne. Musime si uv�dom it, co 6nime sam i sob�, kdyz i'!kame, ze m�­ n ime pouze vn�W pfirodu" (Naess 1 989: 1 65). U lrich Beck neodvo­ zuje spj atost �Iov�ka a pi'irody z l i dske schopnosti identifikovat se se stale � ir�im okruhem bytosti. Jednota spole�nosti a pi'irody se stala v prumyslove fazi modemy technologickym faktem. Plynou z ni vsak podobne bumerangove diisledky: " Rubem zespole�en�t�ne pfirody je zespole�en�t�ni po�kozovani pfirody, je h o transformace v soc ialni, ekonomicka a pol iticka ohrozeni systemu vysoce priimyslove globaln! spole�nosti" ( Beck 1 986: 1 0). V nazorech na environmentaln� nej vhodn�j � i usporadani spole�nosti se ani Naessova koncepce nevyhnula zak ladnimu problemu celeho en­ vironmentalniho hnuti. Dokaze az do zna�nych podrobnosti popsat ob­ rysy takove spole�nosti, ktera by zivotni prosti'edi po�kozovala ve srovnani s tou dne�nf jen mi nimaln�, jeho pfedstavy 0 tom, jak k ni dosp�t, j sou v�ak vice nei mlhave. To samozfej m� neznamena, ze sa­ motna vize nema zadnou cenu. Pfinej men�im pomaha uv�dom it si, nako l i k j e dne�ni model spole�enskeho uspol'adani devastuj ici a jake obrovske rezervy a d l uhy v tomto ohledu rna spole�nost, jez se po­ vazuje za vrchol racionality.

1 30

Ke svemu prosti'edi vl idml spole�nost nema dne�ni vysoce centrali­ zovanou podobu, sestava z po�etn� ne pi'i1i� vel kych komun it, j imz orientace na zem�d�lskou produkci v kombinac i s vyuzivan im m�k­ kych technologi i orientovanych na suroviny z lokalnich zdroj u umoz­ nuje pom�rn� vysokou m iru hospodarske sob�sta�nost i . Vy��i funkce zaj i�t'uj ici specializovanou zdravotn i peCi , provozovan i v�dy a dalsi specializovane � innosti j sou sousti'ed�ny v obsluznych komunitach. Existuj ic i socialni rozd ily v ramci obci j sou jen takove, fe nevy lu�uj i mofnost pracovat a fit pospolu. Namisto jednostranne profesni zdat­ nosti jsou rozvijeny i ty stranky osobnosti , jef se real izuj i napi'iklad v um�ni . Rozhodovani je � i n�no t�mi , j ichf se tyka, a take proj evy antisocialniho jednani j sou korigovany v zasad� nenas i ln� a vlastnimi s i lam i . Naess diagnostikuje pom�rn� pi'esn� s ily, ktere proti podobnemu uspoi'adani pusobi. Jej ich spole�nym jmenovatelem je nadm�rna cent­ ral i zace a nadfazovani kriteria finan�niho zisku v�em ostatnim zaj­ mum. Centralizovana narodni ekonom ika pi'izpusobuje svym poti'ebam m�i'itko infrastruktury a vytvai'i podm inky, kdy �ance na zisk j sou generovany v nadkomunitnich institucich. Podobn� j ako oblast prace, je centralizovana a standard izovana, pfedev�im zasluhou televize, take oblast kultury a zabavy. Ve stej nem m�i'itku je centralizovana take zdravotni a socialni pol itika, cof umozi'luj e zam�fit se pouze na sym­ ptomy, nikoli na vlastn i pfi�iny problemu. Zbytky lokalni komunity a mezigenera�nich vazeb jsou zpi'etrhavany a n i�eny v dusledku prosto­ rove mob i l ity vynucovane trhem. Nepfizn ive tendence budou dale sHit spolu s tirn, jak nadnarodni konkurence a nadnarodni velke fi rmy umocn i central izaci v m�i'itku globalnim. Ze sob�sta�nosti a z pouzi­ vani m�kkych technologi i se na nadnarodn ich trzich neprofituje. Lo­ kaln i zdroje jsou naopak stale dusledn�j i vyufivany c izimi fi rmam i . Specializace celych narodn ich ekonomik pod Ie poti'eb trfn i konkuren­ ceschopnosti naleza svou analogi i v omezenem a jednostrannem profe­ sionalismu individui (v oblasti sportu, um�ni, v�dy, techniky aj .). V makro i mikrorovin� plati, fe rozvoj schopnosti do me j e nevynos­ ny, nebot' za v�estrannost se neplati. Tak velkou zm�nu, j akou navrhuje, Ize uskute�nit jen v postupnych krocich : "Nepoti'ebujeme sj ednotit se na pi'edstav� j akesi c ilove uto­ pie, ale prodiskutovat omezene programy pol itickYch priorit v ramci sou�asnych politickych kon fl iktu " (Naess 1 989: 1 60). Tato cesta rna vsak m i nimaln� dv� slab i ny. Prvn i spo�iva v ur�item upadku v l i vu klasickych pol itickych instituci v dob�, kdy nadnarodni 131

fi rmy maj f vice moci nez mnohe staty. " Schopnost demokratickych in­ stitud urcovat pol itiku v na�f dobe neustale klesa, protoze vel ky vliv n a rozhodovanf pfej fmaj f mocne n atlakove skupiny" (Naess 1 989: 1 3 1 ). Navfc formalnf vzde lani a osveta, tyto trad icnf mechan ismy kul­ tivace vedom f obcanske spolecnosti, ztracej f dnes svuj vl iv. Druhym problematickym m istem je obtfina sluc itelnost rad ikaln ich pozadavku hlub inne ekologie s pozadavky trad icnich po l itickych prou­ duo "Zakladem hnutf h l ubinne ekologie je nazor, ze jeho dIu nelze dosahnout bez h lubokych zmen soucasne prumyslove spolecnost i" (Naess 1 98 9: 1 53). Problem je v tom, z e pol iticke strany, ani napfiklad odborova hnutf, si takove h l ub�f zmeny neprej i. S l i beralne orientova­ nym i stranam i se Ize stezf shodnout, brani tomu zcela od l i�ny pohled na otazku blahodarnosti C i �kod livosti ekonomickeho rustu i jej ich kraj n e antropocentricky vyhranene chapan i l idske svobody usticf v agresivni ind ividual ismus. Soc ialisticke my�lenf, pres existenci urCi­ tych stycnych bodu, odpuzuje hlubinnou ekologii svym durazem na maximalizaci produkce a spotfeby, na central izac i, na konzumn i mate­ rial ismus. Anarch ismus zase nedocei\uje nutnost existence urcitych a relativne s i l nych pol i t ickych i nstitud, jez jedine mohou celit si lam rozvratu a lokaln fho nas i l i . Konzervatismus je zase znevyhodnen svou uzkou vazbou na kfest'anske nabozenstv i s jeho vyraznym antropo­ centrickym potencialem. Vysledkem j e Naessuv pesimisticky povzdech : "Behem pfiSt[ch dva­ ceti az tficeti let by melD byt ucineno mnoZstvf zavaznych kolektivn ich rozhodnuti. Az dosud v�ak jen malo nasvedcuje tomu, ze ucinena skutecne budou" (Naess 1 989: 1 93). Ve Spoj enych statech popularizoval i Naessovu koncepc i hlubinne ekologie v teoreticke rovine pfedev�fm George Sessions a sociolog B i l l Deva ll, autofi kn ihy Deep Ecology ( 1 985). Konstatuj f, ze hlubinna ekologie zpochybi\uje v�echny p i l fi'e dnes pfevladaj fd mental ity. Otfa­ sa vfrou v to, ze: I.

Lide j sou zasadne odl i�nf od v�ech ostatn ich pozemskych stvofenf a maj f j im vladnout.

2. Lide j sou pany sveho vlastnfho osudu. Mohou l ibovolne vol it sve dIe a c i n i t v�e pro jej ich dosazeni. 3. Svet j e tak rozlehly, ze l idem muze poskytnout neomezene pro­ sti'edky. 4. Dej iny l i dstva j sou dej inami pokroku . Kazdy problem rna sve fe­ �enf, a proto pokrok n i kdy neustane (Deva l l , Sess ions 1 98 5 : 43). 1 32

Modern i spoleenost je pi'itom uspohidana zpusobem, ktery tuto men­ tal itu neustale reprodukuje. I kdyz nase vitalni poti'eby j sou prostSi, nez s i vetsina z nas mysli, spoleeensky j sou hypertrofovany. Tataz spoleeenska real ita zaroven vede k atrofii nasich poti'eb duchovn ich. Technickoprumyslova spoleenost je ovladana propagandou, ktera pod­ poruje falesne potl'eby a destruktivni touhy, jez maj i podpoi'it rostouc i produkci a spotl'ebu zbozi. Tento mechan ismus nas zaroven odvad i od pohledu na skuteeny stav veci a blokuj e rozvoj dusevni dospelosti . Devall a Sessions vypoe itavaj i zasadn i rozd i ly, ktere stavi proti sobe postoj technokraticky a alternativni postoj h l ubinne ekologie: technokratickj postoj

alternativni postoj

centralizovana moe

decentralizace

byrokratizace

samosprava

velka pol itika

lokalni autonomie

duraz na prava

duraz na povinnosti

I'izeni pomoci policie

vedeni pi'ikladem

soupei'ivost

vzajemna pomoc

rust konzumu

jednoduchost poti'eb

v ice vladni regulace

seberegu lace

svetska autorita

respekt pro duchovno

monopol izace nabozenstvi c irkvemi

participace laicke obce

monopol na i deologi i

tolerantnost pohledu

pi'iroda j ako zasoba zdroj u

komunikace s pi'irodou

obeanstvi jen pro e loveka

prava zvii'at a rost l i n

H l ubinna ekologie nezustala zalezitosti akademickych diskusi. I nspi­ rovala rad ikaln i ekologicke hnuti zamerene pi'edevsim na ochranu di­ voeiny a oceanu j ako nejeistSich rezervoaru sil pi'irozene evoluce. Na pi'elomu 70. a 80. let se pevnej i formuj i rad ikalni organizace typu Earth First ! Davida Foremana ei Sea Shepherd Society v eele s Pau lem Watsonem . Tyto skupiny chtej i rad ikalnimi prosti'edky upozornit n a nutnost ochrany d i voe iny, a to nikol i j iz jen v zajmu omezeneho antro­ pocentrismu. V polovine 80. let se tyto rad ikalni organizace dostavaj i do sporu s pl'edstavite l i socialni ekologie, ktel'i je vini z nedostatku so­ cialniho real ismu, ze sociologicke naivi ty, ba i z misantropismu. D is­ kuse mezi pi'edstavite l i obou smeru, tedy pi'edevsim Murrayem B ook­ chinem a Davidem Foremanem, je ze sociologickeho hled iska pouena,

1 33

nebof odkryla fadu rozporu, na nH narazej i snahy pl'izpusobit system modem i spole�nosti faktu existence l i m itu rustu. Bookchin roku 1 987 pro mnohe pon�kud pl'ekvapiv� vystoup i l s ostrou kritikou n�kterych dusledku h l ub inne ekologie. Reagoval tim na n�ktere kraj n i vyroky ochrancu d ivo�iny 0 �Iov�ku a l idske kultui'e jako zhoubne rakovin� Zem�. Jiz po�atkem 80. let upozom i l Roderick N ash, historik americkeho environmentalniho hnuti, na to, ze uvnitl' samotne rad ikalni ekologie existuj i dva od l isne sm�ry: prvy vychazi z v ize d i v06ny, druhy z vize zahrady. Prvy sm�r rna bl izko k hlubinne ekologi i a snazi se ochnini t maximum povrchu planety pl'ed zasahy �Iov�ka, jenz je jen jednim z mnoha zivo�isnych druhu, z h lediska n�­ kterych i nterpretaci h l ub inne ekologie zcela rovnopravnych a rovno­ cennych. L idskou spole�nost nema cenu transformovat, je ti'eba j i pl'isn� vymezit patl'i�ne meze, tak aby zbylo i na j ine druhy. Druhy sm�r vychazi naopak z nazoru 0 primam i potl'eb� zm�n spo­ le�enskych, a to ve sm�ru k v�tSi rovnosti a k v�tSi decentral izac i. Otazka ochrany divo�iny je zde druhotna, dulezite je, aby se l idska spole�nost, ktera pokryva j iz tem�1' celou planetu, chovala k prosti'ed i co nej men� skod l iv�. Oba sm�ry maj i sva s i ln�j s i argumenta�ni m ista i sve slabiny. Fore­ manova ochrana div06ny inspirovana h l ub innou ekolog ii je vedena snahou zaj istit co nej vice prostoru pro prub�h spontann i pi'irodni evo­ luce, do n iz �Iov�k nema pravo zasahovat. Dovedeno do dusledku, pokud nedoj de k vyml'eni l idstva, Ize tento cll naplnovat vzdy jen po­ lovi�at�. N�ktel'i z radikalu se dali strhnout az k Livaham 0 blaho­ damosti A I DS a k pozadavku nezasahovat proti vlnam h ladomoru a ponechat pl'irodu, aby si poradi l a sarna. V teto st�zi akceptovatelne kraj nosti j e ovsem podobny zpusob uvazovani ve svych dusledcich protipi'irodni, nebof upira �Iov�ku j ako jedinemu druhu pravo snazit se 0 totez, o� se snazi vsechny ostatn i druhy, tedy pl'ezit. B ookch inova socialni ekologie je profi lovana j iz ve svych rychod is­ c ich zna�n� odmn�. Jej im zakladem j e tvrzeni, ze I idska spole�nost muze byt utval'ena ruznym zpusobem a dopad I idskYch �innosti na pl'i­ rodu se podle toho m uze vyrazn� m�nit. KOi'istn ickym vztahem k pi'i­ rod� se vyzna�uj i pouze spole�nosti , ktere jsou vystaveny na koi'ist­ n i ckYch vztazich mezi l idmi. Pohled na pl'irodu jako na n�co men�cenneho pi'evlada ve spole�nostech uspoi'adanych h ierarchicky. Zatimco Bookch i n kritizoval ochrance div06ny za naprostou igno­ ran ci spole�enskYch podmin�nosti devastuj ic iho pl'istupu �Iov�ka ke sv�tu, Foreman obv i n i l socialni ekology z toho, ze ekologi i pouzivaj i 1 34

jen jako zast�rku pro prosazovani sv)rch levicov� anarchistickych re­ ceptu na spolecenske uspofadani . Po d e l� i dob� neproduktivn iho vzajemneho osocovanl se stoupenci obou taboru se�li na pfelomu 80. a 90. let k diskusi 0 tom, co je vlast­ n� d�l i a co spoj uje. D iskuse, z n iz byla pofizena kniha Defending the Earth, oba h lavn i protagonisty jednak sbl iZi la, jednak vyjasni la, v cern jej ich nazory zustavaj i odl i�ne. K naproste shod� do�lo v zapornem postoj i ohledn� pray clov�ka ambici6zn� zasahovat do pfirodn ich d�j u . Pfiroda je pfili� komplexn i a pfili� tajemna, nd aby clov�k mohl pomy�let na jej i uplnou kontro l u pomoci sv)rch technologi i . Je tfeba ponechat j i maximum spontaneity v mistech, ktera c lov�k zatim nekolonizoval, a to j ak prostorov�, tak funkcn�. Dam roz�ifovanl zasahu do pi'irody pfina�1 stale vice rizik v porovnan i se zisky. Je tedy tfeba vzit v�dcum pravo mucit zvii'ata, velkym spolecnostem vzit pravo vykacet zbytky pralesu, lovcum a ry­ bMum odejmout pravo pobijet zbytky ohrozenych zivoc ichu. Zaroven v�ak pi'edev�im Bookch i n naleha, aby navrat k pi'irod� ne­ byl snad h ledan v opu�t�ni rozumu a v navratu ke starym mytum a pi'irodn im ceremonial urn, ktere by s sebou casem nutn� pfinesly for­ movan i hierarch i i kn�zi a kn�zek a nove formy um�le udrzovane ne­ v�domosti . Ekologickou spiritualitu nelze rozvijet j ako antitezi civi­ l izace. Na moderni dobu nelze zapomenout, je ti'eba pokusit se co nejupln�j i zm irnit zla, ktera mimo j inych v�ci tez pi'inesla. Shoda zavladla i v identifikaci sil, ktere pi'edstavuj i h lavn i nebezpec i na�i doby. Jsou to zcela bezkonkurencn� vel ke nadnarodn i monopoly, byrokraticky i'izene mamuti organizace, ktere ve jmenu zisku zbavuj i lokality, regiony i cele narodn i ekonomiky i posledniho zdani sob�­ stacnosti a podi'izuj i je poti'ebam globalizovanych toku zbozi a financi. Nici tim pochopiteln� take samotnou podstatu my�lenky svobodneho trhu a snizuj i v)rznam obcanske spolecnosti. A konecn� se oba tabory shod ly take na tom nejdulezit�j�im - na spolecne vizi budoucnosti. Tu spati'uj i v b ioregionalismu, tedy v po­ stupnem pi'echodu k decentralizovanym jednotkam, pi'icemz decentra­ l i zace nema zdaleka jen pol itick)' v)rznam, ale projevuj e se rovn�z v pi'ibl izeni k lokalnim moznostem a k m istnim zdroj um, v decentrali­ zaci energetiky a v poklesu zavislosti na vzdalenych trzich. Podle Bookchina decentralizace znamena citlive pi'izpusobovan i c lov�ka moznostem mista, ve kterem zije, namisto dosavadn iho h ledan i stale vzdalen�j�ich rezerv umoznuj ic ich je�t� po urcitou dobu omezenou ka1 35

pacitu n�kol ika " nejvysp�lej s ich" m ist na svet� ve vsech ohledech mnohonasobn� pfekra�ovat. V tomto bod� je ovsem j iz ukryt jeden ze zdroj u nap�ti, jez mezi ob�ma pohledy pfetrvava. Bookchi nova pfedstava sit� zahradn ich m�st obklopenych pasem pudy obd� lavane pro vlastn i spotfebu je pro­ storov� vel m i naro�na a ponechava jen malo m ista pro nekultivovanou d ivo�inu. Foremanovi by j ist� byla bl izsi pfedstava ve lkych m�st, ve kterych je obyvatelstvo koncentrovano na relativn� male plose, za­ timco vnitrozemi by bylo pfenechano d ivo� in�. Takovy model je vsak pod Ie Bookch ina nesmyslny, protoze vysoka koncentrace obyvatelstva do velkych side l n ich jednotek vynucuj e pfisnou h ierarch izac i funkci a techn icky znemoziluj e samospravu sob� rovnych, tedy podporuje pra­ v� ty rysy spole�enskeho uspofadani, jez se nemohou nepromitnout take do d iskriminuj ic ich postoj u �Iov�ka vu6 pfirod�. Lide ve velko­ m�stech zij i v mocenskych a socialnich podminkach, ktere je vycho­ vavaj i ke kofistn ickemu pfistupu k pfirod�, takze to, co by se d iv06n� vratilo jej ich v�tSi sidl istn i koncentraci, druhou rukou by ji bylo vza­ p�ti odilato. At' j iz bude tlak l idstva na zbytky pfirody rovnom�rn�j i rozlozen, anebo vice prostorov� koncentrovan, obema taborum je zfejme, ze otazka pfe l idn�n i bude stale aktualn�jsi. Necitl ive vyroky n�kterych ochrancu d i v06ny vyvolaly ostrou reakci ze strany Bookch ina, jehoz vsichni pfibuzni se sta l i ob�ti nacistickeho holocaustu. Bookchi n proto s velkou neduv�rou reaguj e na jakoukol i v zminku 0 programech na kontrolu populace. K l i� k udrzite l nemu vyvoj i vidi v rovnom�rn�j s im pferozd�lovani a v decentral izac i , ktera usetfi zdroje spotfebovavane nyn i na chod nadmern� centralizovanych socialnich utvaru. Dave Fo­ reman mu ovsem v tomto bod� vcelku log icky oponuje poukazem na nepi'esvedCivost teze, pod le n iz z narovnan i vztahu mezi l idmi j iz auto­ maticky vyplyne tez odpovidaj ic i narovmin i vztahu mezi �Iov�kem a pfirodou. S ohledem na d iv06nu, tedy na posledni uzem i, v n�mz jest� muze probihat spontann i pfirodn i evoluce, Foreman upozoriluje, ze zan ik pfirody nemusi vypadat tak, ze vsechny j ej i zdroje budou vy�erpany �i otraveny, nybrz take tak, ze lesy se promeni v tovarny na dfevo, vsech­ ny potoky budou hygienicky �ist�ny a zp�vni ptaci chovan i propor­ c ionaln� k po�tu ovocnych stromu. Murray Bookchin, i kdyz zdaleka neni zastancem totalni human izace pfirody a um�leho fizeni pi'irodn ich procesu, chape pfirodu velmi siro­ ce, tedy n ikol i v protikladu k �Iov�ku, nybrz v�etn� � Iov�ka, ktery je 1 36

jej im sice ponl!kud nestandardnim, n icmenl! zcela legitimnim prod uk­ tern. Protoze je sou�asti moudre pfirody, rna �lovl!k �an c i vyuzit sveho rozumu k tomu, aby si uvl!domi l naprostou po�eti l ost v�ech snah 0 j ej i ovladnuti, a za�al se vaznl! zamy�let nad moznostmi pfatel�tl!j � iho souziti. Sociolog a h lubinny ekolog B i l l Devall, jenz vystupoval vu�i Book­ chinovi je�tl! kriti�tl!j i nez David Foreman, se za�atkem 90. let do­ mn iva, ze rad ikalni ekologicka hnuti se budou uzej i integrovat pfede­ v�im s ekofeminismem a proh loubi svou spolupraci s intelektualy zabyvaj icimi se otazkam i environmentalni etiky. To j e lepe vybavi pro zasadn i spor s tak zvanou tfeti vlnou environmental ismu, tedy se sna­ hou fe�it otazky zivotn iho prostfedi � istl! trznim a �istl! technokratic­ k}'m zpusobem, ktera pfevladla ve vyspl!lych zem ich v 80. letech. J i ny radikalni americky sociolog Lynton Caldwe l l ve sve kn ize In­ ternational Environmental Policy ( 1 984) konstatuje, ze l idstvo dnes stoj i pfed druhou kopemikanskou revoluci. V te prve muselo opustit mylnou pl'edstavu, ze j eho Zeml! j e stl'edem svl!ta. Ve druhe kopemi­ kanske revoluci, jez nas �eka, se bude m uset smil'it s tirn, ze neni stfe­ dem biosfery na teto Zem i .

1 37

Kapitola 1 0

W I L L I A M R. C A T T O N - P RE S T RE L E N O Jestlize nemitieme zabrimit kraehu, nebot' linosnou kapaeitu jsme jiz pfekroCili, snad nam mliie ekologieke poehopel/i jejieh sku­ teCl/yeh pfiCiI/ dopomoei alespofz k tomll, abyehom zlista/i lidsti za oko/nosti, ktere by z nas jil/ak mohly IlCinit ne/vory. W. R. Calton

Mezi vubec prvnimi sociology, ktefi zaznamenal i kval itativni zmenu v pomeru l idske spolecnosti k j ej imu prirodnimu prostred i, je nutno prednostne uvest americkeho sociologa W. R. Catton a z uni verzity v I l l inois. J iz v roce 1 972 publ ikoval stat' Sociology in an Age of Fifth Wheels (Catton 1 972), ve ktere formu loval vel m i rad ikalnim zpuso­ bern nazor, pod Ie nehoz l i dska spolecnost nevratne prekroc ila meze dane j i pfirodou. Zaroven pozaduje, aby tato skutecnost byla soc iology zoh lednena a aby ved la ke zmene j ej ich parad igmat. Je nutno si uve­ domit, ze stat' vzn ikla v dobe, kdy v evropske i americke soc iologii j ednoznacne dominovala parad igmata interpretativni, ktera v rovine symbolu zkoumaj i i nteraktivni vztahy mezi lidmi a prakticky zadnou pozomost nevenuj i vztahu clovek - fyzikalni prostrcdi. Catton upozornuje, ze soc iologie se rozvinula do sve dnesn i podoby v podm inkach, ktere se vyrazne l isily od podm inek soucasnych. Jej i parad igmata pretrvavaj i j este z dob, kdy relativne n izka hustota oby­ vatel nedavala vyn iknout zavaznosti biologickych (c i ekologickych) faktoru a j ej ich v l i vu na rozvoj jednotl ivcu, skupin a vubec socialni organizace chapane v nej sirsim slova smyslu. A vsak v dobe, pro niz j e charakteristicky prudky rust hustoty popu lace v j edne casti sveta a prudkY vyvoj technolog i i v j ine casti , zastaraly predpok lady soc iologu o tom, ze real ita j e predevsim konstruovana v ciste symbol icke rov ine. Noveho parad igmatu je zapotfebi n ikol i proto, ze bychom v rovine teorie zcela vycerpal i parad igma stare, nybrz proto, ze se zmenil svet vne sociologie.

Paradigm a s tare a n o v e Soc iologie vychazi az dosud z parad igmatu, pod le nehoz socialni j ednan i j e j evem sui generis. Sociologie uznava, ze je vzorovano 138

(a diky tomu pristupno v(\deckemu zkoumani), ale nezkouma, az na vyj imky, biologicke c i j ine subsocialni s i ly, ktere tuto vzorovanost spolupodminuj i . Predpoklada, ze se vytvafi v procesu socialni inter­ akce jako takove. Je treba doplnit pojeti c lov(\ka jako kulturni bytosti o pojeti clov(\ka jakozto savce vyvijej iciho se v konecnem a lidskou populac i s i l n(\ zat(\zovanem sv(\t(\. Tomuto poh ledu stare parad igma bran i predev�im svym precenovan im l idske jedinecnosti a miry auto­ nomie clov(\ka. Socialni v(\dy polozi ly takovy duraz na kulturni rozruzn(\nost druhu homo sapiens, ze jim uni klo, co rna tento druh s ostatn imi zivoc ichy spolecneho. Skutecnost, ze clov(\k j e schopen prenaset na sve potomky krom(\ geneticke informace take informac i ku lturni, nec i n i l i d i imun­ n im i vuci tlakum plynoucim z konecnosti j ej ich habitu. Spolecenske v(\dce v�ak upoutala symbol icky zprostredkovana interakce mezi l idmi natol ik, ze interakc i mezi n i m i a prirodnim prostred im v podstat(\ ignoruj i. Catton ve sve stati zl'ej m(\ vubec poprve sociologickou obci sezna­ m i l s dnes j iz zcela b(\znou my�lenkou 0 tom, ze zhor�ovani prostredi nen i pouze lokalni zvla�tnosti postizenych m ist, ale stalo se globa l n im, celosv(\tovym problemem. C lov(\k narazil na mechan ism us, jenz ode­ davna pusobi v prirod(\ a regu l uj e j ej i ekonom iku: zm(\n i l svou c in­ nosti sve prostredi v takovem rozsahu, ze to snizuj e podporu, j iz pro­ stred i muze jeho druhu poskytnout. Tento zitkon ekologicke sukcese pusobi univerzaln(\, tyka se tedy take ve�kereho l idstva. Cattonova stat' j e predev�im reakc i na kn ihu Howarda T. Oduma Environment, Power and Society ( 1 97 1 ), ktera tohoto soc iologa vel m i s i ln(\ znepokoj i la. Odum zde ukazuje, jak modern i clov(\k docasn(\ za­ stini l svou osudovou zavislost na sl unecni energ i i tim, ze zacal po­ uzivat technologie a rozvinul socialni systemy, jez spoc ivaj i na vyuzi­ van i fosi l n ich pal iv, tedy na zasobach energie pochazej ic i z minuleho s lunecniho zareni. Odum se obava toho, ze po vycerpani fos i l n ich pal iv se j iz prili� rozmnozena l i dska popu lace nestaci readaptovat na omezeny pi'ikon slunecni energie. 1 pokud by nam atomova energie pomoh la tento problem re�it, domn iva se Odum, je otazkou, zda m ira na�ich zasahu do systemu podporuj ic ich na Zem i zivot nepovede k ne­ vratnemu zhor�ovan i podminek pro na�e preziti. Catton zasazuj e problematiku energetickych toku do �irokych antro­ pologickych souvislosti. Od vzn iku druhu homo sap iens Ize uvazovat o tom, ze pl'iroda zacina zkou�et novy evo l ucn i mechanismus tim, ze vyuziva rovinu symbol icke komunikace ke sd(\lovan i informac i mezi 1 39

generacemi, tedy tam, kde az dosud dominovala komunikace gene­ t icka. Zakladni sociologicke paradigma tuto skutetnost uti n i l o jadrem sve argumentace a do sti'edu svych uvah postavilo rozdi l mezi gene­ tickou deditnosti a dedictvim pi'edavanym soc ial izaci, tedy rozd il mezi pi'irodou a kulturou. Tento rozd il j e realny a jeho uznani melo svou vedeckou vahu. Melo ji pi'edev�im v dobach, jef pi'edchazely pi'e­ mnozeni l idstva vzhledem k prosti'edf. Dne�ni situace vola po ustaveni noveho sociologickeho parad igma­ tu, j ez bude krome poukazu na odl i�nosti obou zminenych evolutnich mechanismii zdiiraznovat pi'edev�im jej ich vzajemnou podminenost. Toto nove paradigma nam musi umozn it pochopit evolutni zavaznost na�i populatni exploze. Dosavadni parad igma nema k teto proble­ matice prakticky co i' ic i : vem potet obyvatel pro toto parad igma zna­ mena jen vegi potet nositelii kultury, at' j iz v podobe vemho pottu pracovn ich sil, vegiho pottu obrancii zeme, vegjho pottu ttenai'ii, anebo vegiho pottu vedcii ti vei'ic ich. Kultura nezmeni l a biologicke vlastnosti tloveka. Pouze l id em umoz­ n i l a zvy�it jej ich populaci do te m iry, ze zatala narazet na l i mity unosne kapacity prosti'edi pro j ej ich druh. V teto situac i kultura tlo­ veku navic umozn i l a dotasne pi'ekrotit unosnou kapacitu prosti'edi v i'ade lokal it. Tento stay je v�ak prave jen l okaln i a dotasny. G lobalne vede tento uspech tloveka jakoZto kulturn i bytosti ponekud paradoxne k tomu, ze prave principy ne-kulturn i ekologie zat inaj i m it pro j eho dagi osudy nej vegj vl iv. Kultura propiijtila tloveku dotasne zdani, ze je vynat z p l atnosti ekologickych zakonii. Jeho uspMnost v�ak navod i­ la situaci, kdy tato zdanl iva vyj imka z ekologickych pravidel pi'estava p latit. Ve svete, j enz hrozi stat se prave v diisledku m i nu leho zpiisobu boje I i d i 0 sve pi'eziti pro t loveka stale mene obyvatel nym, Ize otekavat vznik n ovych vzorcii kolektivniho chovani, 0 n ichz dosavadni soc iolo­ gie n euvazovala. S nariistem populace Ize s vym pravdepodobnosti otekavat kon fl i kty zajmii usiluj ic ich 0 kontrolu techze nedostatkovych zdroj ii . Naplnovan i aspiraci bude stale citelnej i ohrozovano, stale vice l i d i tim bude popuzovano a poti'eba nenavidN ty druhe bude stale s i l nej �i. Populatni t laky s vysokou pravdepodobnosti n avic zvy�i j iz tak vy­ sokou m iru l i dskeho etnocentrismu s jeho netolerantnosti viiti odl i�­ nostem. V�ichn i I ide zij ic i na pi'el idnene planete se dostavaj i do ne­ vabneho postaveni nechteneho d itete. Jestl ize j e nas mnoho, miize se 1 40

lehce mit podezfeni, ze n�kdo je pi'ebytecny. Spo lu s tim se rozsifuje strach a zaroven snaha ukazat, z e pfebytecnym je n�kdo druhY. "V pfepln�nem sv�t� zavisi casto vlastni usp�ch na neusp�chu dru­ hych. Ne snad proto, ze by l ide m�1 i men� skrupul i nez dfive, ale prost� proto, ze maj i men� prostoru" (Catton 1 972: 443). J iz v dnesn im sv�t� pfestavaj i platit mnohe stereotypy, j ichz se so­ ciologie stale jest� drzi. Tyka se to napfiklad konceptu moderni zace dosud " nerozvinutych" zemi, tedy zem i, v n ichz pocatkem 70. let zilo 70 % l idstva. Soc iologove j sou mezi t�mi , kdo se stale j est� dom n i­ vaj i, ze nerozvi nute zem� se musej i stat rozvinutYm i . Nove ekologicke paradigma tuto domn�nku j iz nepodpofi a "sociologove by se nem� l i ocitnout mezi poslednimi, kdo uznaj i, z e industrializace po americku nemuze byt vzorem pro budoucnost dnesnich nerozvinutych zem i . M � l i bychom si zacit uv�domovat, z e spise opak bude pravd�po­ dobn�jsi" (Catton 1 972: 440). Nove ekologicke paradigma nam umozni m i mo j ine pochopit, ze propast mezi "vysp�lym i " a " nerozvinutymi " se neuzavfe. Umozn i nam naopak uv�domi t si, ze "americky zivotn i standard byl nereal istic­ kou aspiraci pro vsechny s ryj imkou male casti sv�ta, ktera m�la pros­ t� st�sti. N izka h ustota populace byla soucasti tohoto st�sti. Toto st�sti vsak bylo jen docasne, a to dokonce i pro Americany" (tamtez: 440). Dnesni sv�t zaziva na jedne stran� zcela bezprecedentni "revoluci rostoucich ocekavani", jef je j ednim z dusledku vypj ateho individua­ I ismu, na stran� druhe j sou jeho obrysy tvarovany n ikol i vu li j ednotli­ rych individui, nybrz zcela neindividual istickym principem nezamys­ lenych dusledku j ednani. Ten vede k tomu, ze pocet individui se od pocatku naseho stoleti zdvoj nasobi l a do pocatku stoleti pi'istiho se zdvoj nasobi opR Revoluce rostoucich ocekavani prave v kombinaci s mnoha zcela nezamernymi dusledky naseho vlastniho jednani n ej sp iS povede, podle Catton a, k nove revoluci, a sice ke zlov�stne revoluci rostoucich frustraci. Snaha ukazat, ze pfebytecn i j sou t i druzi, je stale znovu srazena pocity vlastni bezmocnosti vuci deni, j ez nerespektuj e intence nikoho z e zucastnenych. Jestlize sociologove chtej i human izovat spolecnost v teto fazi, kdy kazdy z jej ich clenu se muze c itit byt "patym kolem u vozu" (odtud nazev cele stati), maj i jen jednu moznost: ukazovat, ze zalostny staY planety neni d i lem zadneho zloducha, ale pi'irozenym dusledkem do­ casne uspesnosti l i dskeho pokoleni. Z ivot bude v budoucnu dost tezky, konstatuje Catton, i bez emocn ich antagonismu, ktere n ic nefesi, pouze vyosti'uj i antagonismy ekologicke. 141

Catton nevidi j im: vychod isko, nez sm irit se 5 osudem : "V ekosys­ temu, v nemz populacn i tlak vede ke vzriistu i ntenzity soupereni uvnitr druhu, se miize stat pnive fatal i sticky postoj jedinym uCinnym lekem proti riziku hobbesovske valky vsech proti vsem . Jestlize je l idsky zi­ vot kratky, fatal i sticky postoj miize zabnin it aspon tomu, aby se nestal zbytecne osk l i vy a kruty" (Catton 1 972: 446).

Pfestfe / e n o W i l l iam R. Catton s e p o uverej neni varovneho clanku ocitl v rol i ja­ kehosi pateho kola americke soc iologie, jeho stat' nevyvolala na stran­ kach odbornych casopisu prakticky zadnou odezvu . Po deseti letech shromazd'ovan i materialii vydava pocatkem 80. let knihu Overshoot s podtitulem The Ecological Basis of Revolutionary Change ( 1 982). Tato prace nalezla oceneni v fadach ekologickeho hnuti, zatimco v kruzich soc iologickych byl jej i oh las neporovnatelne slabsi. V uvedene monografii Catton doklada sva drivej s i tvrzeni mnoz­ stvim udaj u z oblasti h i storie, antropologie a soc iologie. U stredni ka­ tegori i cele prace j e koncepce "unosne schopnost i" (carrying capacity), tedy schopnosti urciteho uzemi poskytovat j i stemu druhu vse, co pro svou reprodukci potfebuje, a zaroven schopnosti absorbovat zplodiny teto reprodukce. Jedna se, j inym i slovy, 0 max imal n i zatez, jakou ur­ cite prostredi j este unese, rna- I i v nem dany druh dlouhodobej i existo­ vat. Je- l i tato kapacita prekrocena, aktivuj i se sily, ktere zatez sn izi. Jedna se 0 j ednu z nej beznejsich kategori i uzivanych ekologickou vedou. Catton si klade za ukol osvetlit zvlastnosti, ktere pro tento zakladni ekologicky koncept plynou, je-l i konfrontovan s I idskou kulturou. C lovek j e stejne jako j ine druhy schopen reprodukovat se pres m iru danou unosnou kapacitou prostred i. Na rozd il od j i nych tvoru je vsak schopen domyslet diisledky, k nimz toto tempo reprodukce s pfirodn i n utnosti povede. J iz sarno domysleni diisledku mu miize pomoc i pri­ zpiisobit se snad 0 neco lepe nevitane, ale pri pokracovan i dosavad­ n ich trendii bohuzel nevyhnutelne budoucnosti . H i storicka fakta dokumentuj ic i zrychluj ic i se pfibl izovani cloveka a jeho spolecnosti l i m itiim unosne kapac ity prostredi pro druh homo sa­ piens soustred'uj e Catton v kapitole nazvane pfiznacne "Tragicky pri­ beh l idskeho uspechu". Kapitolu Ize c ist tez jako pokus 0 period izac i l idskych dej i n z ekologickeho hlediska.

1 42

Po dobu zhruba dvou m i l i6nu let, b�hem n iz se na planet� vysti'idalo pribl izn� 80 000 generac i lovcu a sb�raeu, se dai'i lo zdokonalovat technologi i, jez umoznovala l idske populaci pi'ebirat pro svuj vlastn i uzitek stale dal�i porce celkove kapac ity planety pro udrzovan i nej ruz­ n�j�ich forem zivota. Darilo se to tedy na ukor j i nych, at' j iz zivoC iS­ nych, c i rostl innych druhu . N�kdy v dob� pred 3 5 0 0 0 lety s e objevuje homo sapiens v poetu kolem ti'i m i l i6nu jedincu. Trvalo mu zhruba tisic generac i, nez jeho poeet stoupl ze ti'i na osm m i l i6nu. Tento narust probihal zcela nepo­ zorovan�, nebot' prum�rny kmen se za jednu generaci pocetn� zv�tS i l o men� nez 0, I % . Prvni revoluce nastava zhruba pi'ed osmi a z deseti tisic i lety, kdy pi'echod k zem�d�lstv i pi'edstavuje obrovsky zasah elov�ka do systemu zavislosti ruznych forem zivota. C lov�k se uei i'id it chovan i easti bio­ ticke komun ity, coz umoznuje deseti nasobny vzrust l idske populace, nyn i j iz v prub�hu pouhych 1 60 generac i, zij icich mezi lety 8000 az 4000 pr. n . ! . Zm�ny j sou n icmen� sta le nepozorovatelne, za jednu ge­ neraci pribyva l idstva pi'ibl izn� 0 1 ,5 %. Ke konci tohoto obdobi zij e na Zem i as i 86 m i l i6nu l idi. Pi'echod od kost�nych a kamennych nastroj u ke kovu umozn i l vzn ik i'ady techn ickych inovac i, mezi j inym vynalez pluhu a spolu s n im moznost zapi'ahnout do obd�lavan i pudy m imol idskou energi i . Dopro­ vodne rozs ii'eni unosne kapac ity prosti'edi pro na� druh nebylo vsak pi'ili� velke, nebot' cast urody z obd� lavane pudy bylo nutno rezervo­ vat pro tazna a j ina domaci zvii'ata. B�hem pos lednich etyr tisic let pi'ed nasim letopoetem vzrostl poeet lidi obyvaj ic ich Zem i z 86 m i l i6nu na pi'ibl izn� 300 m i l i6nu, to j e v prum�ru 0 nece le jedno procento za jednu generac i . P o zbytek antiky a prakticky cely sti'edov�k zustava vztah elov�ka k prostredi v principu nezm�n�n. Ureity zlom nastava teprve od konce 1 5 . stoleti, kdy evropSti obchodnic i a zem�d�lci ovladaj i nove konti­ nenty, coz pro n� znamena prudke zvysen i unosne kapac ity uzem i, jei az dosud bylo obyvano jen lovc i a sb�raCi . Novy kontinent, jenz byl v te dob� "piny" lovcu a sb�racu, byl temer "prazdnY" z h lediska far­ maru. Podman�ni tech to uzemi umoznilo vyrovnat se s popu lacn imi tlaky a doprovodnou devastaci stareho kontinentu. Jestl ize pred Ko­ lumbem pripadalo na jednoho Evropana v prum�ru 24 akru pudy, po objeven i Ameriky to bylo 1 20 akru . Nov)' prostor, jenz nebyl rozsiren pouze na ukor rost l i n a zvirat, ale take na ukor j ine l i dske rasy, dal pri­ lezitost k tomu, aby behem pouhych sestnacti generaci do�lo ke zvy1 43

�en i l i dske populace 0 tem�f 1 90 %, coz pfedstavuje tempo 7 % za jednu generaci . K tomuto vzriistu do�lo na samem sklonku agnirn�­ kupecke periody. Tento mihly vzriist unosne kapac ity pfisp�1 vyrazn� ke zvratu nejen spole�nost i, ale i menta l i ty rod iciho se modern iho clov�ka. Vzn ikl po­ cit neomezenosti prostoru a nad l i m i ty cyklickeho poj eti casu pfevl