MILAN NAKON ECNY \t,
Mé milé ženě Marušce Nakonečnéza obětavé ŽivotnípartnersÍví s vděčnostía láskou pŤipisuji tuto kni...
314 downloads
1425 Views
5MB Size
Report
This content was uploaded by our users and we assume good faith they have the permission to share this book. If you own the copyright to this book and it is wrongfully on our website, we offer a simple DMCA procedure to remove your content from our site. Start by pressing the button below!
Report copyright / DMCA form
MILAN NAKON ECNY \t,
Mé milé ženě Marušce Nakonečnéza obětavé ŽivotnípartnersÍví s vděčnostía láskou pŤipisuji tuto knihu a děkuji jÍ za spolupráci pŤi pÍípravěrukopisu. Autor
PSYCHOLOGIE
OSOBNOSTI
ACADEMIAPRAHA 1998 b
r
Obsah
I
r)SOBNOST JAKO TEMA PSYCIIOLOGIE Úvod do problematiky P s y c h o l t l g i c k ép o j e t í o s o b n o s t i B i o l o g i c k á d e t e r t n in a c e o s o b n o s t i
Sociokulturni determinaceosobnosti
STRUKTURA OSOBNOSTI Úr'od ttoproblematiky PsvchickÓ vlastnosti osobnosti Temperament Emocionalita Schopnosti
59 6l oz '79
Kognilivni styl Postojc Mo1i1y Typy osobnosti
PÍír.č.'..: i, '..',i I
i t
1995 @ Milan Nakonečn;i, lsBN 80-200-0628-1 (1.vyd.) ISBN 80-200-0525-0
"V
27
37 39 40 49
Inteligence
:- v HLUČ|NĚ
t0 20
(;ENEZE OSOBNOSTI A JEJí UTVÁŘENí Úvod do problematiky Vznik a v]ivoj vědomíjá osobnosti LJtváŤcní vlastnostiosobnosti Utváicni trvalejšich Yz'tažnysystéma jeho komponenty
T v o Í iv o s t
MĚSTSKÁ KNlHoVNA
7
o
Typologie extraverzea introverze K o n s t i t u č nt iy p o l o g i c Typologie W H. Sheldona Typ autoritárníosobnosti Vrstvy osobnosti F a k l o r yo s o b n o s t i Cattellril model laktorri osobnosti Eysenckriv model faktorri osobnosti Ego
I)YNAMIKA OSOBNOSTI Úvod do prohlematiky Základnídynamické tendence
Rclačniteoric dynamiky chováni Dynamická t'unkceega
5l 54
90 94 100 107 112 Il 8 124 135 138 140 145 147 152 158 161 164 t74 l9l
r93 194 t97 209
5
F.ungováníega z hlediska humanisticképsychologie Ego-obrannénrechanismy Principy psychickéhoekvilibria a hédonismu Vťrle Dynamika nevědomí CHARAKTER Uvod do problernatiky Psychologická podstata charakteru Charakter a osobní morálka Charakterologie L. Klagese TEORIE OSOBNOSTI Úvod do problematiky obecně o tcoriích osobnosti a ieiich tŤídění Psychoanalyza Neopsychoanalyza Bchaviorismus Teorie f)ollarda a Millera pojetíosobnosti J. R. Royce a A. Powella Systémové Fenomenologická psychologie Humanistická teorie osobnosti C. R. Rogerse Kognitivistická teorie VYBRANÁ JMENNY vĚCNÝ
LITERATURA REJSTRIK
REJS'IŘÍK
. . . ' .
2|8 223 227 234 240
251 253 )vybití kathexe I :bje-ktu ,. (oosazent) Jeqnanr nebo -----f pudovéjednání ---_---_} uspokojení pudu b) pud nebo c) nelibost
-----)
jednání ----__}
slast
V souvislosti s uspokojováním pudri vystupuji jtžzminénéprimdLrnía sekund' rní procesy: k primárním patÍi fantazie a magickémyšlení,sekundárni se vyvíjeií S vyvojem vědomíjako pojmově-logickémyšlení,kteréproprijčujejednání racio. nální povahu a koherenci.Kognitivní procesy sloužíjako prostŤedkyuspokojo. vání pudri, tedy i jako obrannéracionalizace apod. Těžištěmpsychoanalyzyje model motivace, neboťcelá psycho ana|yza vlastně vznlka|a ze studia dynamikv lidského chování, nejprve neurotického' Kriticky interpret psychoanalj,zy B. Weiner (l988, s. 25) rozlišujeprimární a sekundární model motivace: primárni model: Id -jednání _ uspokojení
neni-li objekt Id pŤítomen. vystupuje halucinačníuspokojení či fantazijni splněnípŤání
sekundárnímodel: Id _ Ego -jednání oklikou - uspokojení uspokojeni pudu ego bráni nepŤípustnému
Id _ já plány - uspokojení kognice pomáhá pňi dosahováni náhradního cile
S napětímmezi pudy a osobní morálkou, do něhožzasahujezprostŤedkovací funkce Ega (vazba na realitu)' souvisí srryjako ve vědomí spáčesymbolizované obsahy nesplněnychpŤání- symbolizoványjsou proto, aby mohly proniknout do vědomí,ve Svéprivodnísyrovépodobě by rušilyspánek. Proto je psychoanalytic. jejich manifestníhoobsahu na jejich latentní k1ilvfklad snri založenna pňevedení psychoanalytickésnáŤejsou zjednodušenyna symboly muŽvyznam, pŤičemž skych a ženskfchgenitáliía sexuálníhoaktu (napŤ.dlouhépŤedmětysymbolizují penis, duté vaginu). VnitŤní konflikty vyjadŤujítzv. chybné kony, jako napÍ' pŤehmátnutí,zapomenutí,ale i rozbiti pŤedmětu'kterj' si jedinec pňeŤeknutí, vlastněpŤejeodstranit,ale stojítomu v cestěpiáni rodičripo jeho uchovávánífide vlastně o nerimyslnézničenítakovévěci, kterou jedinec pokládá za nevkusnou' ale byla mu darována a nemrižese jí dost dobfe zbavit, protože dárce - napŤ' Jednou bohatá tetička- kontroluje,jestli je tétověci věnována dostatečnápéče). je všakobdarovanlm jedincem, napŤ.pňi riklidu' ,,nešťastnou náhodou.. Íozbita,{, toto nevědorní Podstatou psychoanal;fzy je tedy dynamika nevědomí,pŤičemž je chápáno jako neverba|izovate|népsychické obsahy, které do vědomí vstupuJl jen,,apoto-a které jsou vyjádÍeny pŤedevším obrazy a navenek se obvykle (něco tedy zastupuy), povahu jako symbolu maji o^y,sympt manifestují i"ž napň. i takovépohyby'JaKo člověka, aktivity že všechny pŤičemž se zd razfiuje' 282
jsou symptomatické,tj. ie škrábáníse za uchem nebo hraní si s tužkouapod., fantasmat,která povahu také Nevědoméobsahy mohou mít ,,nc.o..vyjadŤují. obsahu. zhuštěním a i*ou tvorena dvěma mechanismy, pňesunutímvyznamu se jsou' častoabsurdní'sny..,Pud nikdy Ťypickym pÍípademtakovych fantasmat jen pŤedstava,která ho reprezentuje.Ale také ,i^uě stát preamotem vldomí' jinak, nežpŤedstavou.Kdyby pud nebyl v nevědomi nemrižebyt reprezentován .iinoután k pÍedstavěnebo se neprojevil ve Stavu afektu, nemohli bychom Pudy vlastně spojujísomatické l ne'" nic vědct..(S. Freud, l9l5, s' 278 nás1.). -Pozzi,l988' s. 78) takto: a psychickéa jejich vztahyilustrujeH. Miiller psychické
somatické
ll -]_
pud
| zdroj
----_-l reprezentacepudu reprezent
aťektivnísloŽka
piedstava objektu
obsazení
reprezentace
Podle L. A. Pervina (l993) strukturní model osobnosti vyvinul Freud r. 1923 z pojeti, žepodstatou osobnosti je její biologicky substrát, tj. její pudovy kom. plix (Id libido), vyznačujícíse impulzivní, iracionální touhou po smyslové slasti a projevujícíse sexuálnímia agresivnímipudy. Protikladem je Superego, našechovánív souhlase se společenskymipravidly, slibujícíodmě,,kontro1ující a trest (vinu, pocity méněcennosti,neštěstí) nu (hrdost,samolibost) za ,,dobÍé,, za ..špatné chování..(L. A. Pervin, 1993,s. 104).Citovany autor dále k Freudovym psychickym aparátrim uvádí: Id hledá slast' Superego dokonalost a Ego realitu:,,chudéEgol. musísloužittŤempiísnym pánrim: pudu, realitě a morálce. osobní morá|ka je pŤitom častostejně slepá jako pud. Lidské Ego je z jedné Stranyvystavenotlaku pudli' z druhétlaku morálky, zesílí-lijeden z těchto tlakri' Ego se zeslabujea vzniká tizkost, a to několikeréhodruhu: - uzkostsvědomíz tlaku a nadměrnésíly Superegal. ....,-..^---' lormy neurotlcKe pudová uzkost z tlaku a nadměrnésíly pudú .l - reálná ťrzkostz reálnénebo piedstavovanéhrozby
Taképojetíuzkosti se u Freuda vyvíjelo:privodněchápal ilzkost jako j.atÝ-s1{rutt intoxikace ze sexuálních frustrací, později ve vyše uvedenémsmyslu' Uzkost spojenás vnitŤnímnapětímje motivujícístav,vzniká tendencek redukci ťrzkosti a do hry vstupují Ízv.obrannémechanismy,jejichž funkcí je právě odstranění
283
rizkosti; patĚímezi ně zejménapot|ačeni.Podrobně je popsala Freudova dce". A. Freudová (1946).Podstata člověka'tj. jeho vrutrni p'y"t'i"ta inuu.iunůX,o je pudová, a proto to, co Se z něj projevujě nauerrek,;.á,,j",' ru'aav; u.l^ :: nosti je Ťízennevědomymisilami a jeho já je spíšejen druhem iluze. V torn+^ smyslu je.psychoanalyza bio\ogistická' pansexualistická a metafvzickv .;;:::. listická. Člověk je bytost trvale rozpolcená na svou nadosob;i,;;J;";-;.;.:^nadosobní společenskost, jeho životem trvale pronikají ,,nesná;. ' k"i;.;u:: kterou si vytvoňiljako ochranu pŤedsebou.a-y., ale obětovalJeJlmu restriktivnímu systémupravzor svéhoštěstí'svou sexualitu, neboť,'pohlávní G."ilhl; láska poskytuje člověkunejsilnější uspokojenía dávámu viástnc pr.oou.u, veškeréštěstí..(S. F.reud, l930. s. 64 násl.). A tak pudov podsiata "".1 čí;;;k;,; v neustálémstŤetávánís jeho společenskymizávazky ,,pračlovětuvl tlil lépe,neboťnezna|žádnápudováomezení..(Freud,rÓ:o,,. 86).Ačkolip.v.n"."" na|yza znamená pro psychologii Íadu revolučníchobjevri, piáu.t,,ittí, p,y. choanal zy zdrirazřuje jejíjednostrannosta v mnoha směrechnesporně jen spíše spekulativnostjejich twzeni. Neopsychoanalj,za Dalšívyvoj psychoanalyzy směŤovalk určitémuštěpeníprivodního směru (,,od. pad|íci..C' G. Jung, A. Adler a další)a k tzv. neopsychoana|yze, tterá opustita Freudriv rigorÓzni biologismus a stala se sociologi.ii"ká, a to nezŤídka v rámci levicověorientovanéhopolitickéhostranictvi. Štoiuo jakési,i kdyžjinak pojaté, ,,nesnázes kulturou.., a to piedevšíms tou, kterou rlprezentuje ťapitalistická společnost.Tento směr vyjadŤujikritikovéspolečnostiiycházejiciz neopsycho. analyzy, jako H. Marcuse a E. Fromm, iiž vice sociátogističtía filozoficko antropo|ogističtí, a další,V rodině psychologickych ana|yžinspirovan]fchstudiem negativních vlivri společnosti, ale bei reformistictj,ch nárokri, zristali K. Horneyová a H. S. Su|livan.K' Horneyová (1945 a pázd.) je známá svou sociální orientacía vyrokem, že ,,neopsychaana|yzajepsychoán atyza bez |ibida,,.Zabyvala se neurotizacíčlověkažijícíhov podminkáci industiiální společnosti a ,'neurotickymi strategiemi..,jimiž se zde pokoušízískatZtracenouvnitŤní rovnováhu (jednou z nicltje paradoxni ,,neurotická potŤebalásky... Kriticky se pokoušelspojit klasickou psychoana|yzus funkcionálistickou sociologií T Par. -pokoušeli sons (1965) ve své teorii sociálního jednání. S behaviorismem se kriticky integrovat klasickou psychoanar;fzuJ. Dollard a N. E. Milier (1950) V psychoterapeutickysystém,v němžjsou propojovány poznatky psychoanalyzy s poznatky psychologie učení.Zv|áštni psychologickou, .",p. psychiatrickou pozici zaujal H. S. Sullivan (194g). í H. S. Sultivan(1953),tv rce..interpersonální teorie psychiatrie..,resp',,neopsychoanalytickésociální psychologie.. (J. Rattner, todo),ktaae néivotsiátraz na mezilidskévztahy,osobnost dokonce definujejako ',soubor relativně stálfch znakri opakujícíchse interpersonálníchsituací,kterécharak terizujilidskf život,, (H. S. Sullivan, 1953's. 1l0 násl.). Za dva zák|adni zdroje lidského cnoiánipak 284
považuje:l. snahu dosáhnout uspokojení(,,pursuitof satisfaction..)a 2. snahu cílemezilid. (,.pursuitof security..).To jsou takédva konečné bezpečí c1c,sáhnout personifikacím zkušek docházi skych vztahťr.V rámci interpersonálníchsituací její péči která symbolizuje napň. dětská personifikace,,dobrématky.., nt.lstí, jeho s tl dítě'ale neníto,,reálná..matka, nybržorganizovanázkušenostdítěte rnatkou. Biologické zirklady člověka se po 200 000 let nezměnily, to' co ho Principiálně tu nejde o bytostnévnitiní formuje'je kultura' k niž pŤísluší. nybržo vliv zkušenostizískanych morálkou, pudovostí osobní a konfliktymezi jsou vždysubjektivnía rozhodující interakcích.Zkušenosti v interpersonálních jsou zážitktm proprijčoványsubjektivisou tzv. parataxickézkušenosti,v nichž "ní vyznamy;tento druh zkušenostise lišíod prototaxickézkušenostikojence,tj. od dosud neintegrovanych zážitkri; verbálně zpracované zkušenosti nazyvá Sullivan syntaktické.PotÍeby rriznych uspokojenímají biologické koŤeny,ale ootieba bezpeči(zahrnujícív sobě ještěpotŤebupŤijetía lznáni) má spíševztah il sociálním událostem a společenskympoměrrjm. Motivační síla a vyznam těchto potŤebvycházíz rannych dětsk1fchzkušeností:neuspokojenía nejistota budí rizkost, již se člověk brání a kterou vytěsřuje, aby si uchoval vnitňní psychickou integritu. Odstranění uzkosti je zák|adni motivačnímechanismus. Sullivan souhlasíse sociologem G' Simme|em'že.,životje vícenežžiti,,a člověk zvíÍe..:,'utváŤeny život,, plyne z harmonie vnitŤní víc než jen ,,společenské struktury a vnějšíchpodmínek;sociální procesy vyměny hodnot jsou pro člověka stejněd ležitéjako vyměny látek pŤidychání a vyživě'Freudovsky biologismusje tu již opuštěn,je všaknahrazensociologismema Z klasicképsychoanalyzy tu zristává pňedevšímterminologie vlvoje libida - ačkoli tohoto pojmu neuživá- a zdtnaznění rannych dětskych zkušeností:,,nesoudím'že životni problémyse primárně nebo hluboce dotykají genitální aktivity.., píšeSullivan (1953,s. 295),pŤipouští však,žev západníkultuŤezahrnujesexualitaširoképole událostía věcí.Zdrojem potížíčlověkav jeho vztazich ke světuje potlačeníšíŤeji pojatého,,dynamismu slasti..' Neopsychoana|yzareprezentujeve srovnánís klasickou psychoanalyzou druhy extrém.totižzvyrazněny sociologismus. TeorieK. Horneyové.Mezi nejpŤísnější kritiky Freudova biologismu a pansexualismu mezi neopsychoanalytiky patŤilaK. Horneyová' německá psychoanalytička,která od r. |932 prisobiladále jako psychoana|ytička v USA. v r. |937 publikovalaknihu o neurotickéosobnostinašídoby a u tohoto tématuv podstatějiž zústala(Our inner conflicts,1945,Neurosis and human growth' l950). Své kritické názory na freudismus vyslovila hlavně v knize o novych cestách v psychoanalyze(l939). Uvádí ji prohlášenim,žejejíirmysl provéstkritickézhodnocenípsychoanalytickéteorie má privod v jejínespokojenostis psychoterapeutickymi vysledky - jinak Ťečeno, podle Horneyové si klasická psychoanalyza (freudismus) zasloužípŤehodnocení,protoŽe selhává v praxi. Horneyová tu vyslovně hovoŤío pŤehodnocení,nikoli o zavrženifreudismu. coŽ znamená, že 285
vznávájeho hodnotu. Jde jí o to, jak Ťíkádále, vyloučenimSpornych elementťr ukázat vyvojovémožnosti psychoanalyzy. Takže neopsychoanaljlza neni popŤe. jak již bylo jen rozvinutímněkterychjeho idejí,pŤečemž, nímfreudismu,ale spíše naznačenov irvodu tétopodkapitoly, privodnípsychoanalyticky biologismus ie v neopsychoana|yzenahrazen sociologismem' Další vyhradu formuluje Hqr. neyová (1939, s. l0) takto: ,,Sexuálníproblémy,ačkoli mohou někdy ovládat symptomaticky obraz, nejsou nahlíženyjiž jako dynamické centrum neurÓz. neurotickéhocharakteru...Na. Sexuálnípotížejsou vícevysledkem nežpŤíčinou opak klasickou psychoana|yzttoceĎuje těmito slovy: ,,SpatŤujijako nejfunda. Freudovy nálezy jeho doktríny,žepsychicképroce. mentálnějšía nejvyznamnější jsou pŤísnědeterminovány, žeakce a city mohou byt determinovány nevědo. sy mfmi motivacemi a žeženoucinás motivacejsou emocionálnísíly..(Horneyová, 1939, s. l8)' Freudovi právem vytfká, že nebral zŤetelke kulturním faktorťrm a tedy i rozdílrim v psychice a Že svrij obraz člověka pokládal za univerzální. Nakonec se zde zmínímeještěo jednévftce, kterou Horneyová činíFreudovi, totiž že- jak bylo v mÓdě v jeho době - myslel dualisticky,tj. v párech protikladŮ (napŤ.eros-thanatosapod.).Zdrcujícímzprisobempak odsoudi(aFreudovopoje. psychiky,jehožzákladem bylo pÍeceněníženské,,závistipenisu...Freu. tíženské dovo myšlenícharakterizujejako evolucionistické,ale současněmechanistické. Podle Freuda se po pátémroce životav podstatě užv lidsképsychicenic nového neděje,pozdějšílétajsou užjen opakovánímdětskych zkušeností. ÚstŤednímtématemprací Horneyové,jak již bylo uvedeno,je neurotik naší doby a zejménaproblém etiologie neurÓzy vribec' Hlavním zdrojem neurotické pudy.., spojenés nutkavlmi impulzy. Ke vzniku této irzkosti jsou ,,nepňátelské pŤispívá a potlačenínepŤátelstviznamená pocity bezmoc. naše kultura ilzkosti afekty se však . Potlačené nosti a subjekt nemá nejmenšítušení,žeje nepňátelsk;f vyznačujívelkou explozivní silou. Tzv. bazáIni irzkost vzniká z nejistoty citově deprivovanéhodítěte;z ní se pak vyvíjí ,,vše pronikající pocit.. osamělosti Názor a bezmocnosti:bazální irzkostje neoddělitelná odbazá|níhonepŤátelství' Sul. S. H. pÍevza|a od Horneyová na vznik neurÓz vlivu írzkosti o rozhodujícím vyvolává pocíty to dále ohrožení, livana. Úzkost vyvolává konfliktnost, ale také agresivnítendence,kteréjsou však potlačovány,a tak vzniká nevědoménepÍá. telství.Neurotik se poslézestává dezorientovanym a odcizuje se sám sobě tím, že je citově ochuzen. V současnychspolečens[fch podmínkách jsou téměŤ všichnilidéneurotičtí.Charakteristickym symptomem doby je neurotick erotl,. ka, rcsp.,,neurotickápotŤebalásky.., která je nutkavá a írzkostněvystupřovana. Neurotik hledá erotickéhopartnera takéjako oporu a jeho lásku k sobě neus@|e drikazy tét; lásky, cožjeho partner nemiže{ prověŤuje,vyžadujestále náročnější pravá vychá zi z pÍíchy|nosti,vycházi neuroticKa láska pŤijm Zatimco out. trvale jistoty, to za lásku. Ale i když je eroticky plÍtfl:r ale vydává láska z potieby je ochoten poskytovat ,,dtikazy lásky.., tato jeho snaha nakonec zpochybnova. na, protožese neurotikovi jeví jako podezŤelá.Neurotik chce ',lásku.., protozs 286
protožened věÍujea obává se své 5etrápí svou ilzkostí'ale současněsejí obává, jde o konfliktogenní vz'tah,ktery je současněbludnym zuuistb,t, a tak tu uzkosti čtyÍmicharakteristickymi r.ut,"tn. V našíkultuÍese člověkbránibazá|ní se. U druhéa tÍetíformy distancováním podÍízeností, a mocí láskou' o,"írsobv: nic motto: ,,Budu-li irstupny nebo mocny, nem že se mi ;"o;í'";ptatRu3e ; "e*.'á,nam"ná stáhnutíse z ohrožujícího světa' Jádro.neurÓzy je v neie],u' její záktadnouje však svět pociťovanfjako hrozba, cožje sii.rnÝ"t' konfliktech, zkušenostech.,,Touha po lásce, tendence ,uto*.no již v rann1f"n oet.ty"t' "t psychologické pŤizpúsobeni zážitek inkongrucnce --__--> psychologická obrana
Tak dospívá Rogers k závěrlim, kÍerénazyvá teorie plně fungujícíosoby, jejimž jádrem je teze,žejedinec má tendencik sebeaktualizacia tendenciudržovatsvou self-koncepcikongruentníse svjmi zážitky;tyto tendencejsou nejplněji rea|lzo-
317
vány, když jedineczakoušípozitivní hodnocenísebesama a kdyžje uspokojována jeho potieba pozitivniho vztahu k jin]fm osobám - to jsou dva pŤípady pozitivního self-vztahu. Jestližejsou uvedenétendence reaižovány,j"áine" se stává ,'plně fungujícíosobou..' která má pňinejmenším tyto charaktěristiky: l. je otevŤenyke svfm zážitkttm(tzn. neprojevujedefenzivnosta jeho zážitkyjsou ve vědomíplně verbalizovány);2. self-strukturabude kongruentníse zážitkém, ale bude současněflexibilnía otevňenáasimilaci novéhozážitkl;3. zážitkynebudou ve vědomí popírány a pŤekrucovány;4. jeho hodnocení bude vyjadŤovatjeho pŤirozenévrritňníStavy a 5. bude vykazovat jednotné chování, pŤizprisoiení novym životnímpodmínkám. Rogersova teorie je v praxi velmi qfznamná a oproti jin]fm fenomenologickym teoriím je více pr kazná konvenčněobjektivními vědeck]i'mimetodJmi, jinak ňečeno, vytyká se jí méněspekulativnosti.
318
Kognitivistická teorie
Kognitivismus v psychologii klade d raz na procesy pŤíjmu,zpracováváni a používáníinformací.Za kognitivistickou teorii osobnostije považovánateorie G. A. Kellyho (1955),ačkoli Kelly sám ve svémobsáhlémpropracování pojetí osobnosti spatňujespíšeprvky humanistického,fenomenologického,a dokonce i behavioristickéhopňístupu.Za kognitivistickou označiljeho teorii osobnosti L. A. Pervin (1993,s. 251). osobnost je tu chápána jako ',systémkonstruktri.., vy cházejicich ze zkušenostíindividua. Podle G. A. Kellyho (l970) obsahujíučebnicepsychologie dvě teorie osobnos. ti: teorii ,,pro psychology a jejich chování..a teorii ,.pro lidi a jejich chování..' Nicméně Kellyho teorie má sloužit, mimo jiné, zejménapsychoterapeutické praxi. Podle Kellyho lidé, tak jako vědci, konstruují určitékoncepty, aby se je. Kellyho teorie tedy vyzna|i ve skutečnosti'vytváňejíhypotézya pŤezkušují jako vědec, ktery se snaží podstatě chová v se postulátu' že člověk vycházi z si vytváŤíurčité zkušeností svych pÍedvídata kontrolovat události. Na základě vzorcú použitelnych konstrukty uspoŤádávajícítyto zkušenosti do prakticky chování,jejichž součástíjsou anticipace zkušeností'kterénastanou. Ale rťrzní lidé si vytváŤejírriznékonstrukty psychologickych fenoménri.Driležit1fmpsychologickym aspektemlidskéhoživotaje konstrukcereality zahrnujícíanticipace: to současněvymezuje rámec volnosti rozhodovánía zprisob chování.V tomto smyslu je realita lidskou subjektivní,tj. subjektivně konstruovanou ,,realitou". Klíčovympojmem Kellyho teorie je tedy konstrukr' tj. zpťrsobpojetískutečnosti, tvoÍenypodobnostmi a rozdílyve zkušenostecha za|.trnljícikategorizovás nimi a očekávánívztahujících ní objektri na zák|adézobecněnych z]:ušeností je antícipovatudálosti. konstruktri se k chování vriči těmto objekt m. Funkcí jen Konstrukty umožĚujírozlišování,ale nejsou totožné se vzorcl vnímáníani s pojmy, vyjadŤujíi pŤedstavya pocity vázanék dan1ymkategoriím a 'jsou to možnostistrukturovat svět...V tomto smyslu umožĚujílidem ,'nacházetbehaviorální konsekvence..a ',implicitněje pŤekládatdo jednání..(Kelly, 1955,s. 9). pÍijetínovlch Konstrukty jsou buď ,,prriihodné..(,,permeabel..)'tj. pÍipouštějí zkušeností.a tak i u'oitou revizt,nebo,,neprrichodné..'tj. omezenéna určit)f
319
kontext, vyjadiujicí zjednodušenízkušenosti.UpevĚují či korigujíje zpětné vazby z jejich používání v chování.Události se neopakují,ale člověkje konstruuje jako podobnénebo stejné'a tak je kategorizuje- je to produkt abstrakce a zobecĎovánív procesu učení.,,Osoby se od sebe lišíve svych konstrukcích událostí..a ,'všichnilidévyvíjejí- každypro sebe,aby vribecmohli anticipovat - charakteristickysystémkostrukci' včetněuspoňáclanychsouvislostímezi konstrukty, a tento SJ)stém konstrukcíje sesazenz omezenéhopočtudichotomnich (dvoupolovych)konstrukt .. (Kelly, l955, s. 56 násl.).,,Systém konstruktričlově. ka se mění jejich užíváním..(Kelly, l955, s. 72 nás|.).S konstrukty souvisí anticipace určujícíchováni; Kelly pokládá koncept motivace za nadbytečny, protožese lidévyznačují trvalou aktivitou a jejichjednáníje určovánoanticipa. cemi. To je ovšemurčitáinterpretační nedrislednost,neboťanticipace sama neni psychologickymd vodem k jednání'není.lijí imanentnipopud, vztahk motivu. Anticipace se osvědčujíčinikoli a člověkvolí takovéanticipace,kteréumožriují nejlepšípŤedvídání budoucíchudálostí;to umoŽřuje konzistentnísystémantici. paci. Kelly však uznává, že tyÍoanticipacejsou akcentovány určitfmi emocemi (rizkostí,obavou a dalšími).JestliŽekonstrukt neodpovídáskutečnému prriběhu událostí,jeho obsah se rozšiŤujenebo zužuje(cožje opět funkcí učení,a sice principri generalizacea diferenciace). Kelly rozlišuje,jaderné..(cerrtrální)a,,periferní..konstrukty;tj. takové,které se vztahují k vyznamnym, a takové,které se vztahují k méně vyznamnym objektrim. Konstrukty vytváŤejísystém'v němž se mohou objevovat i rozpory (napŤ.,,Lidéjsou z'|i,,,a|e,,Pan X je dobrf člověk..). Jakékonstrukty si jedinec vytváŤí,se zjišťujetestem' kter]/ Kelly vyvinul a nazva| Role-construct-repertory-Test: vysledky umožriujídiagnÓzu osobnosti ve smys|usubjektivníhovnímá. ní a interpretace skutečnosti,tj. i postojri a chování, které z toho vyplyvají' a event. následnou psychoterapii, která je za|oženana korekci chybnych konstruktri.Konstrukty obsahujínapi, určitécharakteristikyosob, kteréjsou v životě jedince klíčové, napŤ.: matka:
otec:
je klidnlf vypadá jako sestra je nadměrně kritická vričidruh1fm je bezstarostny je pÍepjatá je uvolněn1f je sociálně špatněpŤizprisobená
je pak spojenaurčitá,,laickápsychologie S konstrukty,jak již bylo naznačeno, jedrrání.., která se buď osvědčujenebo neosvědčuje a pak je, spolu s konstruktem, revidována. L. A Pervin (1993)soudí,že Kellyho teorie osobnosti podává jen omezeny obraz svéhopŤedmětua vyt1fkájí i nedostatečné empirické zázemi, a\euznává zásadni vyznam klíčovéhopojmrr konstrukt v organizaci chování. Podobně 320
interpretujeKellyho teorii M' Sader (l980), kter1fji označujeZa proces atribuování.Jirríkritikové,N' Groeben a B. Scheele(l977) soudí,že Kellyho teorie v době, kdy psychologiiještěovládalo silně behaviopŤišlaponěkud pŤedčasně risticképaradigma. Kellymu je dále vytykáno, Že jeho teorie ignoruje funkci emocí,ale Sader proti tomu namítá.žeje tato funkce obsaženav konstruktech. Namítá však rovněž' Že běžnéhočlověkalze stéžisrovnávat s ',idealizovan1fm psychologie- Kelly pňílišzd razĎuje vědcem..a že -jako velká částsoučasné logiku a racionalitujednání (Sader' l980. s. l54). Podstata Kellyho teorie je je jejízáklad v konceptu skutečnějednostranně kognitivistická, ale jejípŤedností jednání je, jejím opomíjíkličovy že vykladu ve nedostatkent percepce; sociální jedná, nikoli člověk vysvětluje, ,'proč..ve ,jak.. koncept motivace:konstrukt je konstruktŮ.. a Kellyho tedy víc než ,,systém stnyslumotivačním.osobnost jako taková zásadně probleteorieje v tomto smyslu nutně redukcionistickáa matická, má.li byt teoriíosobnosti vribec. Také pro Kellyho je metodick:i'm vlchodiskem jeho teorie vztah ego-svět, konstrukt..'V tvorbětěchto konstruk. pojmu ,,personá|ní v kličovém vyjáctÉeny tťtexistují ovšem interindivicluální rozdíly a Kellymu nejde jen o to, aby je identifikovaljako takové.Z interindividuálně specifickychkonstruktťrse odvozují obecně platné konstrukty, resp. principy ,'psychickéhozpracování.. situací, zejménaovšem sociálnich. Kellyho teorie personálnich konstrukt je, podle fenoménuatribuce; M. Sadera (l980, s. l56 n.), v podstatězvláštnímpŤípadem namáháme s tínr, je jednoduchá: velmi jeji základní myšlenka ',My lidé se je stát jako ponechali abychom pozorovanéudálosti poxze pasivně registrovalia izolovanéskutečnosti'Máme spíšepotŤebuihned je uspoiádávat do kategorií, nebo drisleclky,nebo je dávat do spojovatje s jin1fmiudálostnri' asi iako pÍíčiny irrformacímpŤipisujemevyznaobsahy: již spojenís uchovávanymi mentiilními rny, atribuujeme Za pozorovatelnou skutečnost...Fenomén atribuce zaujima v psychologii velmi vyznamnémisto a Kelly sám svou teorii označujejako teorii atribuce; ,i i"ii základnízákonitost povaŽujeprincip kovariace: znamená závislost proměnlivosti určitéhojevu na jin1fchjevech' v našempÍípactěkonstruktu na chováníjeho objektri,ate i na dalšíchvnějšíchokolnostechatd. VytváŤení kclnstrukttizávisína postÍehovanychzměnách a stálostech' resp. podobnostech a rozdílech,a na zpěin1ychvazbách z chování objektri těchto konstruktťr(napÍ. jetlince' ktery byl kategorizován jako spolehlivy, drivěryhodny a choval Se Souje hlasně, nebo v ,o,po* s touto kategorizaci).Funkcí systémukonstruktri anticipovat události, napŤ.chování druhych osob, a v tomto smyslu takékonstrukty determinujíctrováni jejich subjektu, kterj, se chová v souhlase se svymi Kellyho teorie kategorizacemi.L. A. Pervin (i993, s. 298)lznáváÍadu pŤedností jen stěžíověŤovat konstruktri,ale poznam enává,ženěkterésložkytétoteorie lze a že se do ní nedaji zaÍadittakovéemoce' jako jsou láska' hněv, pocity viny základníproblé. a další.V tomto smyslutakétato teoriezda|ekaneÍešívšechny pozoruhodny vpÍed. však krok my psychologie osobnosti, znamená 32l
ShrnujicíkritickouinterpretaciKellyho teorieosobnostníchkonstruktri,která je veImi objektivní' avšak poplatná pŤísnémubehavioristickémustanovisku, podal D. Banister (1966).Pro Kellyho, jak už víme.je každy člověkve své psychologicképodstatě podoben ,,vědci..:abstrahuje z chováni osob, s nimiž pÍicházído styku,určité ne všakvždypodstatné- znaky jejich chovánía jejich generalizacísi vytváŤíkategorie ,,těch druhych... V tomto smyslu je tedy každ1f a sociálníhochování.Zák|adlaickfm psychologems určitou,,teorií..osobnosti jsou psychologicky usměrněnyzprisoje, že,,procesyosoby ním postulátem pak v interpersonálních bem,jímžjsou antlcipoványudálosti..,rozumíse pŤedevším vz'tazich.Na základě tétokategorizaceosob (resp.laickésociálnípercepce)jsou pak vriči těmto osobám používányurčitétechniky sociálního chování, které re:lkce pŤedmětrrychosob buď potvrzu.jí,nebo nikoli' nebo jen v určitémíŤe. Tato tezeje v podstatě správná a je v sociálnípsychologii potvrzena. Rozhodující nyní je, zda platí právě ty základní kategorizace,jak je Kelly stanovil. Bannister patňík těm' kteií se domnívají,žeto neníspolehlivě empiricky ověňeno,a to mentalistická, resp. fenomenologická, zejménaproto, žeKellyho teorie je pŤíliš (nevyhovujicí striktním behavioristickym kritériím tj. v podstatě nevědecká je empirickéhovyzkumu). Podle Kellyho chováni člověkaspíšeanticipačninež reaktivní;člověknení,.ani vězněm svéhookolí,ani obětísvébiografie, neníani podněcován okolními stimuly. ani puzen svyrni vnitiními apetity... Podle S-R psychologie,píšeBanniste1 je člověk,,ping-pongovymíčeks pamětí..,podle keilyho stále hledá, zkouší,odhaduje,co SeStane',,konstruujea rekonstruujesvé universum.. (Bannister' 1967, s. 363). Konstrukty jsou bi-polární koncepty kategorizujícípodobnosti a rozdíly, které vnímáme v našem okolí. Některé z nich mají jasné verbální označení(,,label..).jiné nikoli' Kellyho pojetí konstruktu se |išív mnoha směrech od tradičníhopojetíkonceptu. Podle Kellyho jsou konstrukty organizovány v,,konrplexní hierarchickou síť..-,,každá osoba má osobní systémkonstruktri... Napí. pro mnohé z' nás, píšedále Bannister' konstrukt dobr1f-špatnyje nadÍaz'enykonstruktu inteligentní-stupidní,neboť Tradičnějsou konceptypouhá zahrnujemimo jinétaké,,inteligentní... ',