EORIE A METODA , V MODERNI SOCIOLOGII M il os l av Petr u sek
liN1VlRZITA KARLOVA
VYDAVATELST\ . KAROLlNl!!\.1
TEORI...
103 downloads
1676 Views
5MB Size
Report
This content was uploaded by our users and we assume good faith they have the permission to share this book. If you own the copyright to this book and it is wrongfully on our website, we offer a simple DMCA procedure to remove your content from our site. Start by pressing the button below!
Report copyright / DMCA form
EORIE A METODA , V MODERNI SOCIOLOGII M il os l av Petr u sek
liN1VlRZITA KARLOVA
VYDAVATELST\ . KAROLlNl!!\.1
TEORIE A METODA V MODERNI SOCIOLOGII �
Miloslav
Petrusek
P r a h a 1993
Obsah
Utek do metody?
............................... . . . . . . . . . . . . . ...................................................
Uvedenf do interpretativnf sociologie
.............................................................
Paradigmaticka struktura modernf sociologie
.................................................
Princip komplementarity a problem tolerance v sociologii Uvodnf hrst phldadu Zobecneny princip komplementarity Alternativnf a komplementarnf popisy a explanace v sociologii Komplementarita a falesne vedomf Princip komplementarity a princip tolerance Proces poznanf a falesna komplementarita
............................
............ .......................................................................
..........................................................
................
............................................................
. . . . . . ........................................
.................................................
Pi'edvfdanf v sociologicke teorii 1 . Pi'edvfdanf v protosociologii a v klasicke sociologii 2 . Pi'edvidanf v soudobych sociologickych teorifch 3. Deset paradoxu uvah 0 budoucnosti
......................................................................
...........................
................................
....................................................
Jazyk empirickeho vyzkumu I. Problem jazyka v sociologii 2. Mnohost teorif a mnohost jazyku 3 . Sociologicky vyzkum jako pi'ekladatelstvf 4. Pi'irozeny jazyk a jazyk sociologie 5. Formalizace jako i'eseni? 6. RozdJ1nost Iidf a paradigmat 7. Empirizace a operacionalizace 8 . Pluralita operacionalnfch definic 9. Operacionalismus, interpretativismus a princip adekvatnosti.. 1 0 . Tvrda a mekka data v pocftaci a v realite I I . Interpretace dat azahadny usmev Mony Lisy
...........................................................................
......................................... ........................
.......................................... ...............
..........................................
.......................................................
.............. ........................................................
................................................................
...... .......................................................
.........................................................
............
.............................................
....................... ..............
7
11 19 27 29 36 39 42 46 49 51 53 55 61 69 69 72 76 78 81 84 85 87 89 91 93
empirickeho vyzkumu ........ .... . . . .... . . . ..... ............ 97 I . Problem teoretickych pojmll v soc iologii .......................... ...... .. ...... . . . . 97 2. Meze extremnfho operacionalismu . . 99 3. Sedm zpusobu, jak se dt'% soci olog i e ................ ...... . . . ..... ..... . . . . . . .. . .... 1 01 4. Lazarsfelduv model operacionalizace . .. . . . . .. . . . . . . . 1 04 5. Plural ita a klasifikace operacionalnfch definic ..... ....... .......... . . . . . . ...... 1 07 6. Tfi typy kritiky operacionalismu ........................................................ I O� 7. Operacionalismus a interpretativnf soc iologie ................................... I I I
Operacionalizace a filozofie
....
. . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . .. . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. .......
Spor
0
I.
2. 3. 4. 5. 6. 7. �.
..
..
.
.
........
...
...
....
kvalitativn f analyzu a kritika poCftacove sociologie .......................... l IS Revolucionizuj(cf medium a matice dat . . 1 16 Zamlcene pfedpoklady . . .. 1 17 Sebekritika empirickych sociologu ........... . . . ......... .... . . . . .. . . ... . . . . . ......... 1 20 Eticke problemy dotazovacfch setl'enf . . . 1 22 Hlt:d;\nf alternativy . ... . . .. . 124 Co jsou kvalitativnf metody') . . .. .. . . ... . . . . . 127 Kvalitativni analyza a kazdodennost.. . 129 Namitky a diskusc 131 .....
. . .. . .. .
. ...
. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .. . ...
. . . . . . . . . . .. . . . .... . . . . .
.
...
. . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.. . . .. . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... .
.
..
....
.
...
..
.
. .
.
....... . . . . . . .
.......
.........
. . .... . . . . . .. . . . . . . .
.
.... . . . . . .
. . ..
... . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . .. . .
. . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . .. . .
. . . .. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . .. . . . . . . . . . . .
. . 133 ..................... ........ 1:13 2. Porozllmenf v kazdodennim zivote ......................................... ........... 135 3. Nemeck;\ tradice: Dilthey a Weber . . . . 136 4. Etnometodologicky radikalisll111s: interakcc jc interprctacc 139 5. Pravidla soci,\lnilio jcdnanf jako predmet interpretace . ... . 143 6. Porozumenf jako »vcdcnf jak,?« . . . 145 7. POllccni z kognitivni psychologic .. . .... . . 147 �. Porozumeni jako dialog: poucenf z Bachtina . . . . . . . ........... . . . ................ 148 9. Prcdme! porozulllcnf a jeho typologie . . , ........... ..... ...... , .. , ..... 150 10. Antiintcrpretativnf optika dotaznikovc sociologie ... .......... . ...... ......... 151 I I. Problem I11nohosti »socialnich svetu« , ... . . .... ........ 152 12. Porozumcnl a nczal11yslene dusledky lidskych cinnosti .... . . ... . . . ........ 155 13. Aplikacni oblast procedury porozumcni ............................................ I S� 14. Porozull1cni a emocionalnf vztahy 159 15. Pojem intcrpretace v souJobe vcde . . . 160 16. Rcferencialnt interpretacc teorie a abstraktnf objekty I () I 17. Empiricka i nterpretace teorie . 163 IS. Teoreticka interpretace empirickych dat . . 165 19. Tzv. interpretacc dat a poro zul11 cni v rutinnfm vYZkllll1U . . .. 166 2(). S()ciologick;i interpretace a sociologic vcdenl . .. . . .. ... .. . . . . . . . 169
Porozllment a interpretace v sociologii
..
.. .
. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.....
...... ....
I. Interpretativnl paradigm
" kazdodenni 1 zivotni zkusenost
Toto jiste ponekud netradicnf pojetf empiricke i nterpretace respektuje real ny fakt vnitrnf paradigmaticke diferenciace v sociologi i, kteni probfM take po linii dane pol y statisticki reprezentativnosti na jedne strane a kazuisticke deskripce na strane druhe, coz priblizne take odpovfda kvantitativnf a kvalitativnf pola rizaci soudobe sociologie.
18.
Teoreticka interpretace empirickych dat
Proces empiricke interpretace vsak Ize take »obratit« a uvazovat 0 i nterpretaci teoreticke. Mantatov cituje Maxe Borna: »To, co vidfte pomocf mohutneho mi kroskopu nebo jinych nastroju e1ektroniky, nelze pochopit bez teorie, musf to byt interpretovano« (c.d., 62), sam pak dodava: »Empiricka data se maj f k real nym objektum stejne jako klinicke symptomy ke korespondujicf nemoci. Aby chom stanovili skutecnou nemoc, je nutne tyto syndromy interpretovat ve svetle adekvatniho lekafskeho vedenf«. Jde tedy 0 proces, kdy empiricka data zfskana vyzkumem, pffpadne fakta kazdodennf zkusenosti dostavajf novy smysl tim, ze jsou vztazena k teorii, ze jsou teoreticky interpretovana. Pfedmetem teto inter pretace nenf teorie, ale fixovana, zaznamenana, popsana empirie, »empirie« sama, ktera je - jak se aforisticky ffka - bez teorie slepa. Teoreticka interpretace rna dye zakladnf faze: 1 . fazi prepisu empirickych dat, empiricki deskripce (kazuisticke nebo statis ticke) do podoby tvrzenf vyjadfenych v teoretickem jazyce (interpretace empi rickych dat) a 2. fazi explanace empirickych dat, ktera jsou vclenena do deduktivnfch (nebo j inych) explanacnfch systemu a tim vysvetlena.
[ 1 65]
Obema temto procedunim se standardne a rutinne HId »interpretace dat«, vetSinou bez poti'eby hlubsmo porozumenf veci. Prvn( krok je interpretacf proto, ze sam pi'epis pomocf teoretickeho jazyka znarnena zacleneni empiricke materie do urCiteho specifickeho teoretickeho kontextu. Tataz materie se da f1hne teore ticky pi'epsat v zavislosti na povaze pouziteho teoretickeho jazyka a tim i odliSne » interpretovat«. Druhy uvedeny krok vsak nenf »cistou« interpretaci, protoze interpretace a explanace nejsou totoZne. Nektei'f autoi'i jsou vsak jineho nazoru, kdyz tvrdf, ze vysvetlenf je vlastne druhem interpretace nebo jeste jinak - sarno porozumenf jako druh interpretace je vysvetlenfm. Napi'. J. Topolski ( 1 973, 480) vyslovne piSe, ze »porozumeni lidskym Cinnostem je jejich vysvetlenfm«. Podle naseho nazorujde 0 dye veci: 1 . interpretace teorie nen(vysvetlen{m, protoze teorie sarna je ex definitione vysvetlenfm, takze interpretace je i'adove jinou cinnostf; 2. porozumen(je pfedpokladem urciteho typu vysvetlenf, ale samo nen( a nemuze byt uplnym vysvetlen{m. V tomto ohledu sdflfme, byi s vyhradami, nazor Wilsonuv, ze tradicnf typ explanace, totiz deduktivne-nomologicky model, vyzaduje jiny typ popisu, nez jaky poskytuje Ci muze poskytnout porozumenf. Schema teoreticke interpretace pak vypada takto:
empiricka data r- pi'epis do jazyka teorie kazuisticky zaznam kaidodenni zkusenosti
19.
- zacleneni do explanacniho modelu
J teoreticka interpretace I -"' I teoreticka explanace
I
Tzv. interpretace dat a porozumeni v rutinnim vyzkumu
V sociologii je ovsem nejbeznejsf pouzfvani souslovi »interpretace empiric kych dat« ve vyznamu prvnfm, pro oznacenf procedury, ktera nenf ani zdaleka jednoznacna. Tyka se empirickych dat zfskanych kvantitativn(mi procedurami, jei jsou nejprve vyjadi'ena v syrove podobe statistickych tabulek, korelacnfch a jinych koeficientu, faktorovych zatezf atd., atp. Pi'edmetem tohoto druhu inter pretace tedy nenf socialnf skutecnost, ale urcity zpusob jejmo uchopenf a za znamu. Jde vlastne 0 pi'eklad z jazyka matematicko-statistickeho do jazyka vice
[ 1 66]
Ci mene teoretickeho. Pro tento pi'eklad vsak neexistujf jednoznacna pravidla. Tato pravidla jsme nazvali »interpretantem« a vyslovili jsme nazor, ze dokud nebude pro jednotlive ti'idy empirickych dat nalezen pi'fslusny interpretant, bude tzv. interpretace empirickych dat procedurou I . nereliabilnf (ruznf badatele bu dou tataz data jinak prekladat do teoretickeho i pi'irozeneho jazyka), 2. znacne intuitivnf a tedy 3. malo validni. Nesporne autority v oboru (u nas napi'. Jan Rehak) sdfJejf nazor, ze proble mem tohoto druhu interpretace se vlastne nikdo systematicky nezabyval, ackoliv jde 0 jednu z rutinnich Cinnosti ve vyzkumu. Cesta, j fz se ubfra solidnf empiric ka sociologie, je cestou hledanf stale slozitejsfch a komplexnejsfch interpreta cnfch modelu, coz je pozitivn{ strdnka veci. Tato cesta vsak nenf zatfm meta teoreticky reflektovana, coz je negativni strdnka veci. V dotaznfkovych setfenfch jako prototypu »kvantitativnf sociologie«, ktera si cudne i'fka »empiricka«, se prave proto zcela bezne a nereflektovane pouzfva metody porozumen(, a to jak ve fazi sberu dat, tak ve fazi jejich interpretace. Velmi pi'esne 0 te veci piSe Kuczynski : »Ackoliv porozumeni a pozitivisticke zaklady metody dotazovanf naleiejf do odlisnych paradigmat a filozofickych stanovisek, setkavajf se a spolupracuj i. Nenf to vsak prave partnerstvf, ve skutecnosti se pi'i dotazovanf procedura porozumeni aplikuje potichu a funguje jako , seda eminence ' « (Kuczynski, 1 977, 1 32). Porozumenf je «nutnou podmfn kou vyzkumu chovanf jiz v etape sberu dat» (klademe si pi'ece otazky : co respondentovi bran! v odpovedi? co v mem chovanf ovlivnuje respondenta? v cern se IiSf vyznamy slov a vet, j ichz pouzfvame?), ale vyznamne funguj e i v procesu k6dovdni otevrenych otazek a interpretace z!skanych dat. Empiricka data totiz k6dujeme a «interpretujeme» (vlastne «vysvetlujeme») tak, ze pouzfvame vlastni bezne zivotni zku§enosti, kterou na data vztahujeme, pouzfvame usudku zalozenych na analogii a pi'edevsfm uZlvame bezneho nebo sociologicky «folkI6rniho» vedeni. Prave v tomto bode je vsak tzv. empiricka sociologie nejzranitelnejsf, protoze pracne zfskane «exaktnf» (matematicko-sta tisticke) vedenf vztahuje tfmto aktem k beznemu vedomf, k individualnf zkuse nosti toho, kdo data interpretuje, cfmz se definitivne uzavi'e kruh, ktery chara kterizuje dotaznfkovou sociologii: (schema viz stI. 1 68). Bezne vedomf aktera reflektovane v datech je interpretovano beznym vedo mfm profesionala nebo pi'esneji takejeho beznym vedomfm a nezi'fdka pi'ede vsfm jfm. V teto «konecne fazi» empirickeho vyzkumu se vyznam a role porozumenf znovu projevuje i v markantni podobnosti interpretace empirickych dat a ume leckeho dila, 0 nfz jsme jiz mluvili. Upozornili jsme jiz na skutecnost, ze inter-
[ 1 67]
pretace dat v sociologii rna skutecne blize k umeni a estetice nez k vede a pouka zali jsme na metaznakovy charakter interpretace
dotaznfk � sber dat v terenu
bezne vedomf jako vychodisko konstrukce dotaznfku
\
matematicko-statisticke zp racovan f (» exaktizace bezneho vedomf)
«
\
bezne vedomf jako vychodisko interpretace
� interpretace dat (interpretace se vztahuje ke znaku jako svemu denotatu, totiz napi'. k tabuice, koeficientu apod., ktery se sam vztahuje k realite jako denotatu). Zde chci jeste poukazat na analogii ba temei' identitu mezi interpretacf empirickych dat a tim, co lngarden oznacil jako konkretizaci literarn{ho d{/a. Podstata Ingardenovy uvahy (srv. Ingarden, 1 966, 45n) je tato: Literarni dflo je «schematem», je autorovou interpretacf nevycerpatelne socialni skutecnosti (Ingarden mluvi 0 «pi'edstavovanych pi'edmetech»), je vedome i nevedome neuplnym, mezerovitym popisem, je «vytvorem schematickym», protoze «ne ktere jeho vrstvy (zvlaste vrstva pi'edmetova) obsahuji i'adu mist nedourcenosti» (napi'. postava neni popsana ve vsech jednotlivostech, prosti'edi neni detailne vykresleno atd.). Esteticke vnimanf literarnfho dflaje pak procesem konkretizace, tj. zaplnovan{ onech mezer, onech «nedourcenych mist». Avsak tato konkretizace muze byt u ruznych ctenai'u ruzna, takze